Rostliny se musí neustále přizpůsobovat měnícím se podmínkám prostředí, protože nemohou, podobně jako živočichové, jednoduše utéci za lepším. Rostliny mají různé mechanismy, které jim toto přizpůsobení umožňují. Stáž se především zaměří na změny v anatomii rostlin. Stážista se naučí připravovat vzorky rostlinného pletiva, mikroskopovat a analyzovat svoje data.

Drobnokvět pobřežní je v České republice zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. Na území ČR se na přirozených stanovištích vyskytuje pouze na náplavech na dolním toku Labe mezi Děčínem a Hřenskem. Je zde ohrožen změnou nebo i zánikem přirozených stanivišť. Pro jeho efektivní ochranu potřebujeme vědět i to, jaké podmínky jsou důležité pro jeho vyklíčení a růst. V této studii student odpoví na otázku, jaký je efekt světla, stáří semen a typu opylování na klíčení a následný růst semenáčků. Dosud jsme studovali vliv teploty a vlhkosti. To, jak je pro klíčení důležité světlo a zda klíčivost semen a následný růst rostlin ovlivňuje stáří semen a typ opylení rostlin dosud nevíme. K dispozici jsou 25, 5 a 1 rok stará semena, klíční boxy s různým typem osvětlení a skleník pro pěstování semenáčků. Na vyrostlých rostlinách se bude zaznamenávat rychlost růstu, kvetení a produkce semen. Získané údaje student vyhodnotí staistickými metodami tak, aby mohl odpovědět na položenou otázku.

K nápadným hnědým terčovkám, které potkáme běžně i na skalách v České republice, patří skupina Xanthoparmelia pulla. Naše předběžná data však ukazují, že genetické znaky možná nekorelují s chemismem stélek a typem rozmnožování. Úkolem stáže bude podrobně prostudovat lišejníkové sekundární metabolity pomocí tenkovrstvé chromatografie, typ rozmnožování a genetickou identitu českých populací. Student se pokusí odhalit, zda se v datech nacházejí nějaké vztahy a zda doposud užívané znaky pro rozlišování druhů mají v kontextu získaných dat nějaký smysl. Protože tyto terčovky mají centrum rozšíření v jižní Evropě a k nám pronikají jen určité druhy a genotypy, budou také porovnány znaky českých a jihoevropských populací.

Cílem stáže je seznámit studenta s všeobecnými principy vědecké práce a poskytnout studentovi informace a možnosti, aby se mohl sám do vědecké práce aktivně zapojit. Zároveň bude student seznámen s hlavními současnými problémy v oboru krajinná ekologie. Současným velikým problémem je působení klimatické změny, která již v současnosti významně ovlivňuje současné udržitelné využívání přírodních zdrojů, zejména lesních a zemědělských ekosystémů. Z tohoto důvodu je stále aktuálním tématem sledovat a hledat vhodné indikátory pro odhad produkce rostlinných druhů v lučních ekosystémech v podmínkách klimatické změny. Možnými indikátory jsou počet rostlinných druhů, produkce biomasy a stlačená výška porostu. Cílem práce studenta je sledovat počet druhů rostlin a množství jejich biomasy na sledovaných loukách na Berounsku. Metodika: Pro sběr dat je již vybráno devět luk s třemi odlišnými typy vodního režimu. Vybrané louky se nacházejí v okrese Beroun, v blízkosti obce Loděnice. Na vybraných lokalitách již výzkum probíhá více než 7 let, je tedy na co navázat. Na každé louce bude probíhat sběr dat na pěti čtvercových studijních plochách. Na každé ploše bude proveden soupis rostlinných druhů (fytocenologický snímek) a změřena výška porostu speciálním měřícím talířem. Z každého čtverce bude poté odebrána biomasa rostlin, která bude roztříděna po jednotlivých funkčních skupinách (traviny, byliny a bobovité), usušena v sušárně a následně zvážena. Průběh stáže: Stáž bude kombinací konzultací, samostatné práce studenta a získání zkušeností při získávání dat přímo v terénu. Výstupem roční stáže bude prezentace na Studentské konferenci. Proto v zimních a jarních měsících (leden-duben) bude student zpracovávat českou i zahraniční literaturu týkající se daného tématu. Během studia a zpracování literatury proběhne několik konzultací, ale půjde z větší části o samostatnou práci, kterou student může provádět z domova. Hlavním těžištěm stáže bude terénní práce od května do září. V květnu a v červnu budou probíhat první sledování rostlinného společenstva a odběry biomasy (náročnost přibližně 3 x 8hod) a následné třídění rostlin podle funkčních skupin (náročnost přibližně 3 x 8hod) a v srpnu a v září se všechny uvedené činnosti zopakují. Práce v terénu budou probíhat vždy za přítomnosti vědeckého pracovníka, který vše studentovi ukáže a student si bude moci vše vyzkoušet. S tříděním odebrané biomasy bude studentovi na začátku také pomáhat vědecký pracovník, než se student naučí rozeznávat jednotlivé skupiny a začne pracovat samostatně. Poslední etapou stáže od října do prosince bude zpracování a porovnání získaných výsledků s výsledky z předchozích let a s výsledky jiných autorů. Závěrečným výstupem bude příprava prezentace na Studentskou konferenci.