Medailonky lektorů
Seznamte se s některými z našich lektorů a lektorek stáží Otevřené vědy.
Květoslava Stejskalová
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Několik let jsem pracovala v oboru heterogenní katalýzy ve fyzikální chemii (čištění odpadních plynů od toxických škodlivin typu oxidy síry a dusíku cestou heterogenní katalýzy). Dnes, protože vzdělávám zájemce o chemii, tak je to hodně o anorganické i organické chemii, fyzikální chemii a analytice. Stále ale sleduji, co dělají kolegové v ústavu, abych své svěřence směřovala do jejich moderních oborů fyzikální chemie a materiálového výzkumu. Kdo se ale chce stát v první řadě učitelem chemie, je u mne v EDU laboratoři, kde společně vymýšlíme a realizujeme experimenty odhalující a vysvětlující základy a principy v chemii, na tom pravém místě.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Mými didaktickými stážemi již za roky, co stáže vedu, prošlo více než 30 studentek či studentů. Práce s nimi mě stále nutí učit se nové věci, plánovat nové experimenty, dívat se na dané téma jejich očima, diskutovat s nimi, hledat nová vysvětlení. Je to takové celoživotní vzdělávaní, které mně naplňuje. No a samozřejmě že mám radost, když vidím jejich pokroky a že je tato činnost také baví.
Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Do vědy jsem nastoupila hned po ukončení FCHI na VŠCHT a začala pracovat ve výzkumu zaměřeném na ochranu životního prostředí a v daném oboru mám i tzv. malý doktorát (CSc. dnes Ph.D.). Práce v laboratoři a vůbec bádání mě naplňovalo. Tato práce je velice pestrá, žádný stereotyp, provokuje vás k tvořivosti a hledání nových řešení. Před více než 15 lety mne ale vítr zavál k popularizaci a vzdělávaní zájemců o přírodní vědy, od dětí po vysokoškoláky. Takže čistou vědu již nedělám, ale stále se okolo ní točím, protože ve svém oboru píši projekty, pak je řeším a vzdělávám experimentováním v naší EDU laboratoři možná budoucí učitele nebo třeba i vědce :o).
Alexej Bubnov
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Mé působiště je základní výzkum, tedy poznávání světa; konkrétně zkoumání vlastností nově syntetizovaných termotropních kapalně krystalických látek a jejich směsí. Na základě nalezených vlastností (zejména mezomorfních, elektrooptických a dielektrických) pak odborníci v konkrétním aplikačním oboru mohou vybírat vhodný materiál pro budoucí použití (např. displeje, teploměry, optické přepínače a pokročilé aplikace ve fotonice a optoelektronice).
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Vedení stáží v rámci Otevřené vědy považuji za velmi perspektivní, jelikož si myslím, že základní věda by měla být přibližována talentovaným studentům, což jim může pomoct při volbě budoucího povolání. A není to jen o studentovi. Jsem přesvědčen, že studenti svými zajímavými otázkami a často nestandardním pohledem na věc přináší čerstvý vítr do plachet výzkumu.
Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Zkoumat přírodu a její chování mě vždy bavilo, navíc sám jsem z rodiny vědců, takže vědecká kariéra byla pro mě samozřejmostí. Když jsem dělal doktorát na MFF UK, mým vědeckým pracovištěm byl FZÚ. Po ukončení studia jsem dostal nabídku tady zůstat.
Helena Janíčková
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Mozek se skládá z mnoha různých druhů neuronů, z nichž každý má svoji specifickou funkci. Nás nejvíce zajímá, které z těchto neuronů používají ve své signalizaci nikotinové receptory, jak tyto receptory ovlivňují jejich funkci a jak se jejich vliv následně projeví na chování celého organismu.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Kontakt s nastupující generací budoucích lékařů a vědců je pro mě obrovským obohacením, inspirací a svým způsobem i povinností. Jako bych kromě svých třech vlastních dětí měla ještě hromadu dalších, z jejichž nadání, píle a úspěchů se můžu radovat.
Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?
V době mého dospívání bohužel neexistoval projekt Otevřená věda, proto moje cesta k vědě byla trochu klikatá. Protože mě však vždycky bavilo číst, přemýšlet a tvořit, asi těžko bych mohla skončit na lepším místě.
Jakub Martinka
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
V naší skupině na oddělení Teoretické chemie se věnujeme vývoji nových výpočetních metod, které nám umožňují studovat molekulové systémy na počítačích, a to převážně řešením základních rovnic kvantové mechaniky.
Já se věnuji metodám, které nám umožňují studovat chování molekul po absorpci světla. Jedná se o velmi důležité procesy z hlediska mnoha oborů od biologie, přes medicínu až po energetiku a průmysl. Z hlediska výpočtů se však jedná o velmi náročné situace zabírající mnoho výpočetního času. Proto se v současnosti snažím o využití technik strojového učení, tedy - jak by nám tyto přístupy mohly pomoct posunout hranice současné výpočetní chemie. Jedná se tedy o atraktivní výzkum na rozhraní chemie, fyziky a informatiky.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Nadšení pro vědu je nakažlivé! A doufám tedy, že se mi středoškoláky podaří přesvědčit, že věda je mocný nástroj pro porozumění světa kolem nás a má cenu se jí věnovat. Stáže mi přináší radost z interakce s taletnovanými mladými lidmi a sdílení nadšení pro přírodní vědy.
Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Na Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jsem se dostal již během bakalářských studií biochemie, protože jsem hledal kvalitní pracoviště věnující se počítačovým simulacím. Fyzikální a teoretická chemie mě tehdy natolik okouzlily, že jsem se těmto oborům rozhodl věnovat na magisterském a poté i doktorském studiu.
Markéta Fílová
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Pracuji jako PR manažerka a mám na ústavu na starosti propagaci našeho výzkumu na různých akcích pro veřejnost a také na školách. Dříve jsem pracovala s in vitro kulturami v laboratoři, nyní in vitro rostliny využívám k popularizaci, a tak se s nimi stážisté naučí pracovat. Dále beru stážisty na různé populrizačni akce, kde se naučí dobře komunikovat a pomáhají mi i tyto akce připravovat. Nejedná se tedy přímo o vědeckou práci, ale stažisté se v podstatě seznámí se všemi našimi laboratořemi a jejich výzkumem během přípravy popularizačních akcí. Studentům se na stáží líbí, že je to hodně různorodé a tvůrčí.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Stáže vedu ráda, protože stážisté bývají hodně nadšení a mají dobré nápady. Nechávám stážisty i vymýšlet různé popularizační pokusy pro děti a mám s tím velmi dobrou zkušenost, plus se od nich učím různé nové trendy sociálních sítí.
Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Do Akademie věd mě přivedl můj spolužák ze školy, který na našem ústavu pracuje na svém doktorátu.
Petr Zacharov
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Věnuji se výzkumu silných bouří a srážek a vyhodnocení jejich předpovědi. Druhou částí je silniční meteorologie, zpracování meteorologických měření na české silniční síti a předpověď stavu a teploty povrchu silnic.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Těší mne zájem mladé generace o zajímavosti mého oboru a jsem jim rád nápomocen při získávání a prohlubování znalostí o počasí.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Táta se věnoval meteorologii a stále měří počasí v Kopistech u Mostu, takže počasí bylo doma "na stole". Zároveň je počasí tak blízko, že ovlivňuje každého svojí přítomností. Studovat počasí byla tedy přirozená cesta a přes diplomovou práci jsem se dostal až do Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Petr Bouř
Modelování interakce světla s molekulami
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Zajímá nás spektroskopie, jak z interakce molekul se světlem poznáme jejich strukturu a vlastnosti. To je důležité třeba pro zkoumání a ovlivňování jejich biologické aktivity. Proto je také nutné vyvinout teoretické modely, které nám pomohou spektrům a chování molekul porozumět.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
V naší skupině se shodujeme, že kontakt se studenty vždy naši práci oživuje. Jsme rádi, že můžeme naše znalosti někomu předávat, a naopak si poslechnout názory středoškoláků, nejen na vědu. Ti, kdo vydrží, nám i podstatně pomohou s naším výzkumem.
Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Doma jsem dělal chemické pokusy, na střední škole fyzikální a chemické olympiády, tak jsem k vědě nějak přirozeně směřoval. Jeden faktor, dnes již zapomenutý, bylo to, že před rokem 1989 byla Akademie relativně apolitické prostředí.
Jiří Filip
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Náš výzkum zahrnuje všechny úlohy kde hraje roli vzhled reálných materiálů. Od jejich fotorealistického měření a zobrazení ve virtuálním světě až po analýzu jejich chování a lidského vnímání materiálů kolem nás. Pro měření vzhledu materiálů mimo jiné používáme unikátní robotický UTIA goniometr. Prakticky to znamená, že většinu času digitálně zpracováváme a analyzujeme obrázky skutečných materiálů jako jsou tkaniny, dřevo, kůže nebo nátěry.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
O stáže je překvapivý zájem a kandidáti jsou na velmi dobré úrovni jak už z hlediska dovedností tam motivace vyzkoušet si něco nového. Základem je vždy vybrat konkrétní téma, které studenty "chytne", předat jim nějaké zkušenosti do profesního života a s trochou štěstí takto získat pomocnou ruku k práci a případně i nové budoucí kolegy. Celý tento proces je zajímavý a prospěšný pro obě strany.
Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?
K vědě jsem se dostal v průběhu stáže Erasmus na vysoké škole a posléze při práci na diplomové práci vedené z AV ČR. Největší výhodou spatřuji v různorodé a tvořivé práci s nekonečným učením se novým věcem.
Terézia Jurkovičová
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Zabývám se vývojem a optimalizací separačních metod pro analýzu nově syntetizovaných kapalných krystalů pomocí vysoko účinné kapalinové chromatografie. Jedná se o separační metody achirální i chirální hlavně v analytickém měřítku před měřením fyzikálních charakteristik materiálů. U nově vyvíjených materiálů provádím měření UV-VIS spekter a optické otáčivosti materiálů dle potřeby.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Stáž chci vést, protože považuji za důležité možnost studentům ukázat co obnáší práce v laboratoři a jaké problémy se během experimentů musí řešit. Navíc je fajn se potkat s mladými motivovanými lidmi.
Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Po střední škole s chemickým zaměřením na Slovensku byla chemie na Masarykově univerzitě v Brně pro mě zajímavá volba s možností osamostatnit se v zahraničí. Během studia analytické chemie jsem vyzkoušela různé analytické metody. Po obhajobě magisterské práce jsem se rozhlížela, kde bych nabrala další praktické zkušenosti a oddělení chemie ve Fyzikálním ústavu AV ČR mě zaujalo různorodostí vzorků a prováděných analytických stanovení. Následně jsem se přihlásila k doktorskému studiu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a po obhajobě pokračuji v práci na oddělení chemie Fyzikálním ústavu AV ČR.
Zuzana Kotková
Záhada zmizení Borce
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Jsem vzděláním anorganický chemik. Na ústavu se však nezabývám výzkumem, ale popularizací vědy v útvaru ředitele. Organizuji akce pro laickou i odbornou veřejnost a školy, píši popularizační články či spravuji webové stránky a sociální sítě.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Celý profesní život se středoškolskými studenty spolupracuji. Baví mě jejich jiný náhled na situaci, je to pro mě velmi inspirativní a přináší to do společné práce prvek, který dokáže přiblížit náš výzkum a prostředí věkové skupině, kterou bychom chtěli oslovit.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Po vystudování doktorátu je to logický krok, zvážit jako jednu z alternativ práci na Akademii věd ČR. V tu dobu mi byla na Ústavu anorganické chemie nabídnuta pozice zaměřená na komunikaci s veřejností a popularizaci vědy. Byla to úžasná příležitost. Mám možnost přiblížit fascinující svět vědy a praktické aplikace našich výsledků zvídavým dětem, žákům i dospělým. A ještě pracuji v místě svého bydliště, v krásném údolí Vltavy :)
Vladimír Kusbach
3D mikrostruktura
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Jako strukturní geolog na geofyzikálním ústavu se zabývám vlivem horninových (deformačních) mikrostruktur na jejich fyzikální vlastnosti (šíření seismických vln, magnetická stavba apod.)
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Nabízí mi to možnost se podívat na vědeckou práci očima mladších a ověřit si, že věda je vášeň.
Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Vždycky jsem byl ten, kdo si hodně čte a přemýšlí nad fungováním světa kolem. A Akademie věd ČR je jedno z míst, kde jste za takové přemýšlení placeni. Takže kam jinam, pokud musím být v ČR.
Veronika Štěpánová
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Mnoho času a energie mi zabírá (kromě řešení ryze provozních záležitostí patřících k mé současné řídicí funkci) každodenní práce související s jazykovým poradenstvím, kterému se v oddělení jazykové kultury intenzivně věnujeme: kromě zodpovídání dotazů po telefonu či konzultací s kolegy je to také zveřejňování odpovědí z oblasti fonetiky a onomastiky v on-line Databázi jazykových dotazů nebo doplňování údajů do Internetové jazykové příručky. Kromě toho se snažím realizovat své vlastní, především výslovnostní výzkumy, a to i v rámci vedení studentské stáže. Dále spolupracuji s kolegy z lexikografie na revizi výslovnostních údajů v Akademickém slovníku současné češtiny. Průběžně se také zabývám popularizací, pravidelně např. přispívám jazykovými sloupky do sobotní přílohy Orientace v Lidových novinách či přednáším pro veřejnost.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Podle mého názoru je téměř povinností každého vědce předávat své znalosti a zkušenosti dál, případně popularizovat vědu a výzkumné výsledky. Na oplátku získávám zpětnou vazbu z mimovědeckého prostředí, vylepšuji si pedagogické dovednosti a také věřím, že se mezi stážisty objeví naši budoucí akademičtí kolegové. Když jsem fonetickou stáž v roce 2021 otevírala poprvé, měla jsem štěstí na mimořádně schopného studenta, kterého spolupráce se mnou nadchla natolik, že jsme spolu pokračovali celé tři roky, dokud neodmaturoval, což je zřejmě v rámci Otevřené vědy poměrně raritní. Vzhledem k tomu, co za tu dobu zvládl (nejen fonetické výzkumy, ale třeba i prezentaci na vědecké konferenci nebo společnou odbornou publikaci), s ním např. jako s tzv. pomocnou vědeckou sílou počítám i do budoucna. Stejně zaměřenou stáž otevírám i pro rok 2024 a tajně doufám, že opět najdu někoho s podobným zaujetím.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Vzhledem k tomu, že oba moji rodiče celý život pracovali v Akademii věd, jsem měla k tomuto prostředí blízko a znala jsem již od dětství jeho klady i zápory. Moje maminka dokonce stále působí stejně jako já v Ústavu pro jazyk český (avšak ve zcela jiném oddělení i v jiné budově), takže si jistě mnozí myslí, že mě sem přivedla ona. Ve skutečnosti to však bylo tak, že jsem zcela náhodou našla na Filozofické fakultě UK na nástěnce vylepený inzerát, že se bude konat konkurz do oddělení jazykové kultury ÚJČ, o čemž maminka ani netušila. V té době (tj. v roce 2009) jsem končila magisterské studium bohemistiky a fonetiky na FF UK, hlásila jsem se tamtéž do doktorského studia a učila jsem na herecké škole, kde však pro mě nebyla dlouhodobější perspektiva celého úvazku. Do budoucna jsem se chtěla zabývat výslovností češtiny, k čemuž mám právě v ÚJČ opravdu hodně příležitostí, protože zde od roku 1993, kdy bylo zrušeno fonetické oddělení, výzkum tohoto typu prakticky neprobíhal, což se snažím změnit. Zájem o češtinu jsem měla nepřekvapivě už od dětství, na základní škole mě navíc učila vynikající češtinářka, ale také mě docela bavily i přírodní vědy a hudba. Veškeré tyto zájmy právě fonetika, tedy nauka o zvukové stránce lidské řeči, velmi dobře spojuje.
Olga Zimmermannová
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Studujeme transport iontů a dalších látek přes membrány v eukaryotních buňkách, což patří mezi procesy, bez kterých by nebyl život. Charakterizujeme jednotlivé transportní systémy, jejich strukturu a vlastnosti. Hledáme nové molekulární mechanismy regulující aktivitu transportérů jak v buňkách jednobuněčných eukaryot (kvasinek), tak u vyšších organismů včetně člověka.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Beru to jako obohacení mé práce, která mě baví. Díky stáži se seznámím s mladými lidmi, jejich současnými potřebami a zájmy. Těší mě, že díky stáži si ujasní své zájmy a pomáhá jim to nasměrovat jejich budoucí kariéru, třeba i vědeckou.
Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Zvídavost a touha přijít věcem na kloub mě provází od dětství. Po prvním ročníku na vysoké škole (VŠCHT) jsem začala chodit do laboratoří a zapojovala se do výzkumných projektů. Na Akademii věd, konkrétně do Fyziologického ústavu AV ČR, jsem přišla v době, kdy jsem vypracovávala svoji diplomovou práci.
Martina Dlasková
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Práce ve výzkumu je zajímavá zejména proto, že stále nacházíme nová témata k řešení, u nás zejména ta environmentální. V současné době pracuji např. na nalezení účinné a ekologické metody dekontaminace silně znečištěných půd a vod v brownfieldech, čištění odpadních vod a dalších problematik zlepšující naše životní prostředí.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Ráda se věnuji popularizaci vědy, je to skvělá příležitost vyjít mimo zaběhlé koleje. Vedení studentských stáží je skvělou příležitostí, jak přiblížit vědu středoškolákům. Líbí se mi jejich nadšení, zvídavost a nápady. Přináší skvělou zpětnou vazbu nejen k výzkumu ale k vědecké práci jako takové.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
K práci ve vědě jsem se dostala už během bakalářského studia, kdy jsem si hledala brigádu. Práce v laboratoři mně nadchla a baví mne do dnes.
Alena Fornůsková
CITIZEN SCIENCE - monitoirng bělozubky tmavé
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Ve svém výzkumu se věnuji patogenům a jejich cirkulaci mezi různými druhy drobných savců.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Věřím, že popularizace vědy je nedílnou součástí vědecké práce. Patří sem i zapojení středoškolských studentů do vědeckých projektů. Dává mi smysl podporovat nadšení a zvědavost mladé generace a rovněž středoškolským studentkám a studentům ukázat, jak to ve vědě chodí a na co si dát případně pozor.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Příroda a obzvláště zvířata mne bavily vždy. Zoologické vzdělání jsem získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovi univerzity, kde jsem se seznámila se svým školitelem bakalářské i magisterské práce Josefem Bryjou z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Díky jeho skvělému vedení jsem se během studia dostala na dvě zahraniční pracoviště ve Francii (Université Rennes 1, Rennes a Le Centre de Biologie pour la Gestion des Populations, Montferrier-sur-Lez). Zde jsem se seznámila s koncepty cirkulace patogenů v prostředí a dopadu globálních změn na šíření patogenů. Po ukončení doktorátu jsem začala spolupracovat s kolegyní Joelle Gouy de Bellocq na různých modelech drobných savců na detašovaném pracovišti ÚBO AV ČR ve Studenci. Dnes se společně věnujeme patogenům, které cirkulují mezi obratlovci v České republice (např. virus RHDV, LCMV), ale i v zahraničí (studium krevních parazitů a dalších patogenů v Africe a na Papui Nové Guineji).
Markéta Fránková
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Zabývám se rozsivkami, což jsou jednobuněčné hnědé řasy s dvoudílnou křemičitou schránkou různých tvarů a ornamentace. Jedná se o nejrozmanitější a nejrozšířenější skupinu řas s dvaceti tisíci popsanými druhy. Rozsivek je na světě tolik, že vytvářejí kyslík pro každý náš pátý nádech. Různé druhy rozsivek mají specifické nároky na prostředí, takže jsou vynikajícími bioindikátory využívanými k hodnocení jakosti vod, ale i paleoekologickým rekonstrukcím.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Protože pracuji pouze na Akademii věd, nikoliv na fakultě, chybí mi setkání se studenty. Stáže mi umožňují věnovat se pedagogické činnosti - tedy setkávat se s nadšenými lidmi, kterým mohu něco předat a zároveň s jejich pomocí posouvat výzkum kupředu. Když to shrnu, je to pro mě čirá radost.
Jak jste se dostala k vědě a na AV ČR?
Příroda mě fascinovala od dětství. Na jaře jsem s babičkou nedočkavě pozorovala, jak raší sněženky, bledule a krokusy. Maminka, lékárnice, mě často brávala do přírody na bylinky a houby. Pocházím z čarokrásné oblasti Bílých Karpat. Důležití pro mě byli moji učitelé (paní učitelka Antonová na ZŠ a pan učitel Pluhař na gymnáziu). Rozsivky mě učil pan doktor Marvan, nesmírně vzdělaný a laskavý člověk a světově uznávaný odborník, který u nás stal u zrodu hodnocení kvality vod na základě rozsivkových indikátorů. K práci na Botanickém ústavu jsem se dostala přes profesora Maršálka, na jehož oddělení Experimentální fykologie a ekotoxikologie jsem začínala jako doktorand. V současné době pracuji na Oddělení paleoekologie, kde zkoumáme, jak se měnila vegetace od konce poslední doby ledové. Stále však studuji také současné rozsivky (v rybnících) a věnuji se i rozsivkám v archeologických kontextech. Pestrá a vzácná společenstva rozsivek se vyskytují v minerálních pramenech CHKO Slavkovský les a těmi bych se chtěla společně se studenty hlouběji zabývat.
Benjamin Grison
What is your field of expertise?
Basic answer: I analyze spacecraft data to understand the magnetized environment of the Earth Advanced answer: a field of expertize is usually narrow. Mine is the generation of electromagnetic ion cyclotron waves (EMIC) and their interaction with the plasma in the Earth's magnetosphere.
Why did you decide to join the Open Science project?
I appreciate working with students of any level! And anyone who is interested in science should get the opportunity to learn more.
How was your journey to science and to work for CAS?
It was a long journey;) I started as mechanical engineer in France and I ended up as an astrophysicist in Prague. In between I realized that I would like to study fundamental research so I made a PhD in astrophysics. Afterwards I met my wife (Czech) during my post-doctoral studies. Finally I get a job opportunity in the CAS. A ted' umím mluvit i česky.
Wolfgang Hornfeck
What specific research are you currently working on?
I am working on the mathematical analysis of crystal structures. Crystal structures describe the spatial arrangement of atoms in the solid state of matter. My goal is to find novel quantitative crystal structure descriptors, mathematical formulas or algorithms, that capture some essential feature of a given crystal structure, and might allow to establish structure-property relationships, for larger classes of crystal structures, and with respect to certain physical properties. This is motivated by the existence of numerous similar tools existing for molecules. Currently my focus is on measures of structural complexity and spatial distribution, including work on the combinatorics of Wyckoff sequences, and the algorithmic generation of special classes of artificial crystal structures. Results include an extension of Krivovichev's complexity measures, the first applications of the star discrepancy and the diaphony uniform distribution measures in crystallography, and the investigation of chiral spiral cyclic twins and their geometric construction from integer sequences. In addition, I am working on a dedicated software - MIDAS - for the Mapping of the Irregularity of Distribution of Atoms in Space.
Why do you lead internships for high school students?
I enjoy teaching. I enjoy talking about science in general, but teaching offers some unique advantages. One of these is that it makes me think about fundamental topics myself again. Quite often I realize that I haven't understood some basic facts as good for myself as I thought before. As part of the preparation for teaching, I have to select and structure the topic under consideration, trying to get to its essence, and continuously working on the best possible presentation. This is especially true for the teaching of high school students, since the concepts, on which my research is based on, are rather abstract and make use of advanced levels of mathematics, which cannot be assumed to be existing knowledge of the students. Since my goal is to show how authentic science is done at the frontier of knowledge, this makes the open science project in fact very challenging, but also very interesting, and eventually very rewarding, too. From my experience so far, all my students have been very motivated and interested in science, and the interaction with them, exchanging ideas and sharing the fascination about science, has been an inspiring intellectual pleasure for me, as much as I hope for them.
How did you get involved in science and work at the Czech Academy of Sciences?
I always have been a curious kid, but I did not consider doing science as a profession until the last two years in school. I had very good teachers in biology and chemistry which made me interested in studying chemistry (at the Philipps university in Marburg, Germany), first with the idea to later specialize in biochemistry, molecular biology, or microbiology. After I took a term in biochemistry, and in the process of the preparation for my final exams, I had to think about, and later choose, the topic of my diploma thesis. Yet, after a few personal meetings with professors, and by some weird coincidences, I got fascinated by the topic of quasicrystals and the method of X-ray diffraction, instead. This brought me into solid state chemistry, a topic denounced by some molecular chemists as 'baking stones'. After my diploma, I stayed with my professor (Bernd Harbrecht) to study intermetallic compounds. During this time I got very much exposed to all kinds of crystallographic knowledge, concepts, and ideas. Following my PhD and a postdoc focused on studying crystal growth of colloids (at the German Aerospace Center in Cologne, Germany), during which time my research continuously turned from more experimental to more theoretical, as well as from chemistry to physics, I still wanted to pursue science, but experienced some troubles to find a position in academia in Germany. This was the moment, where the Czech Academy of Sciences entered the stage, since its Institute of Physics harbours a world-famous Department of Structure Analysis, focusing very much on all the topics of my previous scientific life, and furthermore encouraging and endorsing doing independent, creative, and sometimes non-conformist science, in a friendly and nice working atmosphere. A perfect match. Besides, Prague is a beautiful place to live.
Eduard Hulicius
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Polovodičové lasery, svítivé diody a laserové struktury, především pro vlnové délky ve střední infračervené oblasti. Scintilátory a HEMTy založené na strukturách na bázi GaN. Epitaxní technologie (dříve LPE a MBE, nově MOVPE), prvků třetí a páté skupiny periodické tabulky (konkrétně InAs/GaAs a In(Al,Ga)N/GaN) pro přípravu heterostruktur a nanostruktur, jako jsou kvantové jámy a kvantové tečky. Charakterizace optických, elektrických a strukturních vlastností polovodičů s ohledem na aplikace v praxi.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Motivovaní středoškoláci, vzácněji i žáci základních škol (v rámci programu FZÚ: Fyzikové do škol) a nezřídka i motivovaní posluchači U3V (Fyzika pro nefyziky z MFF i FJFI) vhodně doplňují moje bakalářské, magisterské i doktorandské studenty z FJFI, TUL, VŠCHT i MFF tak, abych dokázal vysvětlovat fyziku přesně i srozumitelně, jasně i poutavě. Studenti mají spoustu informací z nejrůznějších zdrojů. Často však potřebuji dát informace do souvislostí či dovysvětlit. Také mě baví spolupracovat s chytrými mladými lidmi. Kromě toho tři z mých vnoučat právě studují střední školy a občas potřebují poradit s fyzikou, která se na školách učí velmi nešťastným způsobem (ostatně podobně jako chemie a biologie).
Zuzana Johanovská
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Zkoumám strukturu buněčných membrán, konkrétně takzvané nanodomény - přičemž se zaměřuju na situace, kdy jsou tyhle membrány mechanicky napínané. Zajímá mě také to, co se s nimi děje, když se na ně naváže protein. A abych tohle všechno zjistila, využívám fluorescenční metody.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Věřím že práce vědce není jenom o bádání, ale i o předávání znalostí a nadšení dále. Je potřeba, aby se vědou nakazila větší část společnosti - a kde jinde začít než u mladých jedinců :-) Pro mě osobně je pak tahle aktivita hezké oživení obvyklé práce, které mě nabije pozitivní energií.
Navíc si o svém výzkumu mohu popovídat i s někým mimo obor, což může přinášet zase úplně nové úhly pohledu na zkoumané téma (mladí lidé mají někdy výborné postřehy a myšlenky).
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Od malička jsem se zajímala, proč jsou věci tak jak jsou. Nejvíc mě fascinoval život - co to vlastně znamená být živý? A jak něco tak složitého jako je buňka vůbec mohlo vzniknout? Díky dobrým kantorům a mimoškolním aktivitám mi tohle nadšení vydrželo, a poté co jsem absolvovala Matfyz v Praze na Karlově Univerzitě jsem se vypravila zodpovědět si některé své otázky na Akademii věd. Přilákala mě sem možnost studovat membrány pomocí pokročilých fyzikálních metod, což mě zajímá zejména proto, že membrány jsou ve světě buněk hranice oddělující živé od neživého. A i díky tomu se tam děje spousta zajímavých věcí.
Vojtěch Kessler
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Na Historickém ústavu AV administruji projekt Databáze dějin všedního dne (https://ddvd.kpsys.cz/), který stojí na pomezí klasické historické práce, Public History a Digital Humanities. V Databázi se s kolegy a stážisti snažíme komunikovat s veřejností a sbírat takzvané ego-dokumenty. Ty pak následně zpracováváme a ukládáme do systému. Vytváříme tak jakousi zdrojvou banku vyprávění od lidí, kteří dějiny prožili. Projekt pak následně prezentujeme a propagujeme na sociálních sítích, na přednáškách se studenty a veřejností. Píšeme odborné články a publikace.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Baví mě práce s mladými lidmi, kteří jsou plni nadšení a touhy něco dokázat, dělat něco, co má smysl. Jako pedagog mám nejraději, když vidím, že se studenti pod mým vedením posouvají, zlepšují a nejideálnější je, když se s nimi následně potkávám coby se svými novými kolegy.
Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Začínal jsem již jako student bakalářského studia na Masarykově ústavu AV ČR. Začínal jsem jako pomocná síla a postupně jsem se vypracovával. Byla to celkem vzrušující cesta, na které jsem potkal spoustu zajímavých lidí a hodně se naučil. Jak jednat s lidmi, jak si některé věci tolik nebrat, jak netříštit síly a zaměřovat se na věci opravdu smysluplné.
Jiří Ludvík
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Zabývám se molekulární elektrochemií; jde o základní výzkum principu a mechanismu chemických reakcí zahájených přenosem elektronu, tedy redukcí nebo oxidací, a to pomocí elektrody. Studujeme redox a chemické vlastnosti nově připravených molekul za účelem vysvětlení jejich chování, pochopení vztahu mezi strukturou a reaktivitou s možností predikce vlastností nově navrhovaných molekul. V současnosti se zabýváme molekulami slibnými a) pro diagnostiku a léčení rakoviny (komplexy aza-makrocyklů); b)pro nový typ fotovoltaiky (singletové štěpení); pro fotoiniciátory biokompatibilních polymérů (acylgermany); d) pro senzory (kalixareny); e) pro fotoelektrokatalýzu (deriváty flavinů) a další.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Sám jsem od 15 let chodil do chemického kroužku pořádaného Domem dětí a mládeže a tato zkušenost mne přivedla k rozhodnutí se chemií zabývat i po maturitě. Tak bych chtěl tuto "ochutnávku" chemie na vědeckém pracovišti nabídnout dalším středoškolákům, aby poznali, zda je to pro ně zajímavé nebo ne. A v případě zájmu mohou u nás pokračovat i po skončení projektu Otevřená věda.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Když už jsem se přiklonil k chemii, velmi mě okouzlila možnost pracovat s molekulami, které ještě nikdo neměl v ruce a které mají (mohou mít) netušené vlastnosti. Proto jsem se od prvního ročníku na PřFUK zajímal o koordinační chemii, kde kromě syntézy mne zaujalo jejich elektrochemické chování. Měl jsem pak štěstí, že jsem se dostal do vytoužené laboratoře organické elektrochemie v Heyrovského ústavu (kde jsem dodnes).
Murugash Manavalan
What is your field of expertise?
My field of expertise is Ecology. My current focus is on the floral traits of plants and they interact with the environment.
Why did you decide to join the Open Science project?
My main motivation behind joining the Open Science project is to spread awareness about my research on trait-based ecology to a larger audience. Through this particular initiative of the Open Science Team of hosting High-School students as interns, I believe it paves the way for new and exciting research ideas and avenues of exploration which will benefit scientific research in the decades to come.
How was your journey to science and to work for CAS?
My journey through research has been an interesting one. I started my own journey by studying the phenological patterns of trees in a plateau in Goa, India. This sparked my interest in Ecology which lead to an internship in the Himalayan mountains under Dr. Dinesh Thakur (Of the Institute of Botany of CAS) where we studied aboveground and below-ground plant traits across different elevations. This experience fueled my passion for ecological research and led to my current role as a PhD Scholar under the supervision of Dr. Zuzana Münzbergová. Through my research, I aim to shed light on the complex web of plant-environment interactions and increase our understanding of the fundamental processes in nature.
Profile in the Institute website: https://www.ibot.cas.cz/popekol/?team=manavalan-murugash
Jan Novotný
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Přes deset let analyzuji bodová mračna, produkty leteckého či pozemního laserového skenování. Cílem je mapovat 3D strukturu zájmového území a odpovídat na různé ekologické otázky. Nejčastější aplikací je lesnictví (například množství nadzemní biomasy) nebo městské prostředí (například vztah mezi strukturou a množstvím zeleně a teplotním režimem).
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Práce s nadanými, zvídavými mladými lidmi je osvěžující a inspirující, rád předávám znalosti. Považuji za velmi přínosné představovat náš nepříliš známý obor (Dálkový průzkum Země) potenciálním zájemcům o studium a práci ve vědě.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Studoval jsem aplikovanou matematiku na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Inspirující učitel analýzy obrazu, profesor Druckmüller, mě přitáhl k tomuto odvětví matematiky. Zásadním krokem do týmu DPZ na Ústavu výzkumu globální změny AVČR pak byla diplomová práce s daty z praxe, s leteckými snímky, konzultovaná právě s externisty z CzechGlobe.
Lydie Plecitá
Na čem konkrétně pracujete ve svém výzkumu?
Naše laboratoř se zaměřuje na výzkum pankreatických ostrůvků, které obsahují endokrinní buňky zodpovědné za regulaci hladiny krevního cukru. Konkrétně se věnujeme beta buňkám, které produkují inzulin, a alfa buňkám, které vylučují glukagon. Studujeme mechanismy vylučování inzulinu z beta buněk a interakce mezi endokrinními buňkami v ostrůvku, které zajišťují glukózovou homeostázu za fyziologických (zdravých) podmínek. Dále zkoumáme, jak narušení buněčné signalizace, které je často doprovázeno kompenzačními mechanismy, může vést k rozvoji diabetu 2. typu.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Spolupráce s mladými lidmi, kteří mají nadšení pro vědu, je pro mě velmi inspirující. Jejich energie a vášeň přináší nové impulsy do diskuze a často mě obohacuje. Zároveň cítím, že je to určitá forma společenské odpovědnosti, protože naše projekty jsou financovány z veřejných zdrojů, a je tedy na místě tuto podporu vracet.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Odjakživa mě přitahovaly přírodní vědy. Postupně, během mého profesního vzdělávání, jsem se dostala do laboratoří a zjistila, že tato práce je velmi tvůrčí a naplňující. Neustále přináší nové výzvy, protože cesty, které nám příroda nabízí, jsou nepředvídatelné a plné překvapení.
David Staněk
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Velmi obecně studujeme, jak buňky čtou informace uložené v naší DNA. Zajímáme se o konkrétní krok, při kterém jsou z RNA vyjímány velké úseky - introny a zbytek je spojen dohromady. Vytvoří se tak funkční molekula mRNA, která slouží jako templát pro výrobu proteinů. Zkoumáme, jak buňky skládají ohromný tzv. sestřihový komplex sestávající z 200 podjednotek, který introny vyhledává a vystřihuje. Přes tento výzkum jsme se dostali ke studiu dědičné choroby zvané retinitis pigmentosa, při které nevratně degeneruje oční sítnice. Tato choroba je způsobena mutacemi některých komponentech sestřihového komplexu. Snažíme se zjistit, proč jsou buňky oka citlivé na tyto mutace a eventuálně najít způsob, jak degeneraci zastavit nebo alespoň zpomalit. Ale to je běh na velmi dlouhou trať.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Dlouhodobě mám pocit, že základní věda a vědci jsou v České republice lehce přehlíženi. Jedním ze způsobů, jak to změnit, je ukázat mladým lidem, jak věda funguje, jak vědci pracují a o co se snaží. Nemyslím, že by tato stáž navedla mladé studenty na vědeckou dráhu, ale být vystaven vědeckému procesu a kritickému myšlení může mít na mladé lidi formativní účinek. Navíc se mi na kdysi na střední škole věnovali vědci a vedli mě při práci na mém středoškolském projektu, tak mám pocit, že bych to měl poslat to dál.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Když jsem začal studovat biochemii na univerzitě, tak můj sen bylo pracovat v nemocnici v biochemické laboratoři a analyzovat zde vzorky pacientů. Pak jsem potkal svého prvního školitele, Vladimíra Vilíma, u kterého jsem na Revmatologickém ústavu dělal na diplomové práci. Ukázal mi krásu vědy a vědeckého bádání a myslím, že to byl ten moment, kdy jsem se rozhodl pro vědeckou dráhu. To, že jsem založil vědeckou skupinu zrovna na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR mohla náhoda a Václav Hořejší, který mi práci nabídl a věřil ve mě.
Ondřej Svoboda
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Ve svému výzkumu se zabývám studiem krve. Snažím se pochopit molekulární mechanismy, které vedou k jejímu vzniku, tedy k diferenciaci jednotlivých krevních buněk. Zejména mě pak fascinuje proces zrání červených krvinek během raného stádia embryogeneze. V tomto období dochází během velmi krátkého času ke specifikaci a následné diferenciaci obrovského množství erytrocytů a hlavní otázkou mého výzkumu je: “Odkud a jakým způsobem se tato obrovská masa buněk bere?”
Zkoumání embryonální krvetvorby ve vyvíjejících se savčích embryích je z důvodu jejich nitroděložního vývoje velmi problematické. Jako modelový organismus proto používáme drobnou živorodou rybku, zebřičku (Danio rerio). Ta s sebou nese mnoho výhod, zejména však:
- vnější a velmi rychlý embryonální vývoj
- průhlednost vyvíjejícího se embrya
- konzervovanost mechanismů, které vedou ke vzniku (nejen) krevních buněk
- snadná genetická manipulovatelnost
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
V tomto roce jsem poznal prvního středoškoláka stážistu, s programem mám tedy pouze krátkodobou zkušenost. Přesto již nyní vidím první a oboustranné přínosy naší spolupráce. Z mé strany je to především jisté osvěžení, možnost dívat se na vědu, a tudíž i na svůj vlastní výzkum, prostřednictvím nového a doposud nezúčastněného pozorovatele. Naše spolupráce mi dodává jistý nadhled. Zároveň je milé a povzbuzující vidět, že existují mladí inteligentní lidé, kteří se chtějí dozvědět více a kteří jsou ochotni do svého poznání investovat nemalé množství času i energie.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Ve škole mě bavil především přírodopis. Vděčím za to zejména své paní učitelce na ZŠ a následně své paní profesorce, která mě učila biologii na gymnáziu. Ve chvíli, kdy jsme střední škole začali probírat základy vývojové a molekulární biologie a biochemie, rozhodl jsem se, že chci studovat obor Biologie na PŘF UK. Odtud již byla cesta do Ústavu molekulární genetiky jasná…
Michal Šulc
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Na Ústavu biologie obratlovců se zabývám se evolucí, ekologií a chováním ptáků. Konkrétně provádím výzkum hnízdního parazitismu u kukačky obecné na jižní Moravě (Hodonínsko) a u vlaštovky obecné v jižních Čechách (Třeboňsko). Zajímá mě také jak ptáci vidí svět okolo sebe. A jelikož se ptačí zrak velice liší od toho našeho, využívám ke studiu speciální přístroje jako jsou UV fotoaparát nebo spektrofotometr, abych mohl následně modelovat, jak ptáci vnímají barvy a vzory.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Rád seznamuji zapálené studenty s prací profesionálního biologa. A dělá mi radost, že řada z nich pak své další kroky směřuje na biologické obory vysokých škol. Spolupráce s nimi je navíc vždy skloubení zábavy s dobře odvedenou prací.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Již od základní školy jsem měl vztah k přírodě a chtěl jsem se o ní dozvědět co nejvíce. Logicky tedy mé pozdější kroky vedly na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Tam jsem zjistil, že chci studovat obratlovce, konkrétně ptáky. Ústav biologie obratlovců AV ČR tenkrát hledal a vlastně neustále hledá zapálené studenty, kteří mají zájem o výzkum obratlovců. Jedním z nich jsem byl i já, a tak jsem již během bakalářského studia začal spolupracovat s nynějšími kolegy na tématu své diplomové práce.
Gabriele Tosadori
What is your field of expertise?
I am a bioinformatician, i.e. I mostly deal with computers and programming. I also know a good amount of biology because it is necessary to actually interpret the data I work with.
Why did you decide to join the project?
I enjoy interacting with students and showing them there are endless possibilities to express themselves, even in science. I think that merging two topics that may seem distant from each other, like (micro)biology and computers, is a very good way of doing it.
How was your journey to science and to work for CAS?
I started my journey studying agriculture in high school then bioinformatics at the university. After my Ph.D., I ended up doing a postdoc here in Prague because I was, and still am, interested in climate change and ecosystems.
Jakub Trojan
Geography rocks!
Geografie bezpečnosti: identifikace rizikových míst na základě percepce obyvatel
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Pracuji na tématech občanské vědy. Tedy aktivním zapojováním veřejnosti do vědeckých projektů. Aktuálně se stážisty/stážistkami řešíme rozběhnutí projektu City Nature Challenge v jednom ze slováckých regionů. Chceme přiblížit vědu široké veřejnosti a ukázat, že věda je tu pro každého.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Stáže otevřené vědy vědu už od roku 2016 a neuvěřitelně mě obohacují. Ten nezatížený rozhled, entusiasmus a chuť učit se něco nového mezi stážisty a stážistkami je dechberoucí. Mnoho se od nich učím a posouvají mě dále. A pomáhají mi v mé vědecké práci. Jsme pyšný na to, že i já jim pak mohu něco málo předat.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Jako geograf jsem hledal místo, kde bych mohl svobodně bádat. Kde bych věděl, že má práce má smysl a může posunout lidské poznání dál. A tuto možnost mi dala právě Akademie věd.
Michal Vlk
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Mým pracovištěm je Národní geomagnetická observatoř Budkov na Prachaticku, kde udržuji v chodu veškeré potřebné speciální přístroje a opravuji je. Pokud mi zbude čas, snažím se přístrojový park modernizovat tak, aby naše data obstála v rámci celosvětové sítě Intermagnet, kde je podobných observatoří zhruba 150. Ačkoli jsem primárně technickým pracovníkem, konstrukce leckdy zcela unikátních přístrojů je úzce spojena i s činností vědeckou.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Narodil jsem se v učitelské rodině, oba rodiče jsou vyhraněně humanitně orientovaní. Mě ale od malička fascinovala technika. Různé technické hračky a stavebnice mi rodiče kupovali již od předškolního věku, gramofon jsem si například postavil sám – z materiálu získaného na skládkách, kterých bylo tenkrát všude kolem mnoho. K počítači jsem se dostal ale až v devíti letech v rámci tehdejšího Svazarmu. Čekali jsme tenkrát každou středu do večera do šesti hodin, abychom mohli jednu hodinu programovat v jazycích Karel a Basic. Měli jsme opravdu špičkové lektory, například absolventa několika technických vysokých škol. Dnes se zájem mládeže o technické obory spíše snižuje. V části společnosti se udržuje blud, že technika je takzvaně těžká. Otevřená věda mi dává možnost tuto situaci alespoň trochu zvrátit.
Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Když mi končilo doktorské stipendium na elektrotechnické fakultě ČVUT v oboru akustika, přivydělával jsem si dozorem v počítačové učebně, která byla otevřená až do devíti hodin večer. Když jsem si pak šel jsem do své laboratoře pro věci, všiml jsem si cestou na nástěnce inzerátu, že observatoř Budkov hledá technika pro zajištění chodu přístrojů. Protože jsem ty přístroje znal (což komisi při přijímacím řízení značně překvapilo), byl jsem přijat, na observatoř jsem nastoupil, studium si změnil na kombinované a doktorskou práci zakončil zde fungujícím přístrojem.
Jiří Vomlel
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Věnuji se výzkumu v oblasti práce s nejistou informací v umělé inteligenci. Mojí specializací jsou pravděpodobnostní grafové modely, konkrétně bayesovské sítě. Věnuji se otázkám učení těchto modelů z dat, výpočetně efektivní inferenci a praktickým aplikacím těchto modelů např. při testování znalostí studentů, ve zdravotnictví a sociologii. V současné době vyučuji umělou inteligenci na VŠE v Praze a vedu studenty magisterského nebo doktorského studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na FJFI ČVUT.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Stáže pro středoškoláky vedu již poněkolikáté. Baví mne práce s mladými lidmi, které mají zájem o nové poznatky a mají chuť si něco nového vyzkoušet.
Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?
K práci v Akademii věd ČR mne přivedl školitel mé dizertace, profesor Radim Jiroušek. Po skončení doktorského studia jsem tři roky působil v zahraničí na univerzitě v dánském Aalborgu, ale do Akademie věd jsem se znovu vrátil
Miloslav Vondráček
Jazykový obraz emoce (psychosomatického stavu)
Jazykový obraz emoce (psychosomatického stavu)
Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Věnuji se mnoha aspektům jazyka - slovní zásobě z hlediska sémantického i pragmatického, ale i gramatice, a to morfologii, opět zejména její sémantické složce, i syntaxi - s důrazem na souhru všech uvedených složek, promítající se do stylových charakteristik textu.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Jedním slovem radost. Radost z přirozeného zájmu stážistů o předmět zkoumání, nemotivovaný žádným okamžitým ziskem, zato korunovaný zase jen radostí z procesu zkoumání a z jeho mnohdy nečekaných výsledků, zahrnujících i sebepoznání.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Přivedla mě k ní řada nenápadných, relativně okrajových podnětů ze strany dobrých lidí, jež jsem potkával v průběhu všech stupňů studia. Ty daly rozkvést soustředěnému zájmu, posléze vyústily v přizvání na univerzitní půdu a ještě později k vědeckému výzkumu pod hlavičkou AV ČR.
NEZ kreslená věda
je ojedinělý popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd České republiky. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání edukační a zábavnou formou přibližují zajímavé jevy z vědní oblasti (nejen) studentům a pedagogům středních škol.