Medailonky lektorů

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Několik let jsem pracovala v oboru heterogenní katalýzy ve fyzikální chemii (čištění odpadních plynů od toxických škodlivin typu oxidy síry a dusíku cestou heterogenní katalýzy). Dnes, protože vzdělávám zájemce o chemii, tak je to hodně o anorganické i organické chemii, fyzikální chemii a analytice. Stále ale sleduji, co dělají kolegové v ústavu, abych své svěřence směřovala do jejich moderních oborů fyzikální chemie a materiálového výzkumu.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Mými didaktickými stážemi již za roky, co stáže vedu, prošlo více než 20 studentek či studentů. Práce s nimi mě stále nutí učit se nové věci, plánovat nové experimenty, dívat se na dané téma jejich očima, diskutovat s nimi. Je to takové celoživotní vzdělávaní, které mně naplňuje. No a samozřejmě že mám radost, když vidím jejich pokroky a že je tato činnost také baví.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Do vědy jsem nastoupila hned po ukončení FCHI na VŠCHT a začala pracovat ve výzkumu zaměřeném na ochranu životního prostředí a v daném oboru mám i tzv. malý doktorát (CSc. dnes Ph.D.). Práce v laboratoři a vůbec bádání mně naplňovalo, tato práce je velice pestrá, žádný stereotyp, provokuje vás k tvořivosti a hledání nových řešení. Před asi 15 lety mne vítr zavál k popularizaci a vzdělávaní zájemců o přírodní vědy, od dětí po vysokoškoláky. Takže čistou vědu již nedělám, ale  stále se okolo ní točím, protože ve svém oboru píši projekty, pak je řeším a vzdělávám  experimentováním v naší EDU laboratoři  množná budoucí vědce :o).

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mé působiště je základní výzkum, tedy poznávání světa; konkrétně zkoumání vlastností nově syntetizovaných termotropních kapalně krystalických látek a jejich směsí. Na základě nalezených vlastností (zejména mezomorfních, elektrooptických a dielektrických) pak odborníci v konkrétním aplikačním oboru mohou vybírat vhodný materiál pro budoucí použití (např. displeje, teploměry, optické přepínače a pokročilé aplikace ve fotonice a optoelektronice).

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Vedení stáží v rámci Otevřené vědy považuji za velmi perspektivní, jelikož si myslím, že základní věda by měla být přibližována talentovaným studentům, což jim může pomoct při volbě budoucího povolání. A není to jen o studentovi. Jsem přesvědčen, že studenti svými zajímavými otázkami a často nestandardním pohledem na věc přináší čerstvý vítr do plachet výzkumu.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Zkoumat přírodu a její chování mě vždy bavilo, navíc sám jsem z rodiny vědců, takže vědecká kariéra byla pro mě samozřejmostí. Když jsem dělal doktorát na MFF UK, mým vědeckým pracovištěm byl FZÚ. Po ukončení studia jsem dostal nabídku tady zůstat.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jako historička literatury se zabývám byzantskou písemnou kulturou, jinými slovy řeckou středověkou literaturou. V současné době se dvěma kolegy ze Slovanského ústavu pracujeme na projektu zkoumajícím ženské postavy v pozdně byzantské literatuře od 13. do 15. století.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Letos jsem se rozhodla přihlásit do programu stáží poprvé a udělala jsem to proto, že jsem přesvědčena, že humanitní vědy a historie jsou v současné společnosti nedoceněny, mimo jiné také proto, že my sami, kdo se výzkumem v této oblasti zabýváme, nedokážeme jeho smysluplnost a důležitost pro dnešní svět veřejnosti srozumitelně vysvětlovat. V této dovednosti bych se chtěla v rámci tohoto programu zdokonalovat. Druhým důvodem je, že jsem dlouhá léta vyučovala na univerzitě a po mém přesunu do Akademie věd mi výuka a kontakt se studenty trochu chybí.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Během studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity mě nadchla řečtina a řecká kultura ve všech jejích fázích: prvně jsem se přes latinu dostala ke klasické řečtině, pak jsem se chtěla naučit moderní živou řečtinu a dozvědět víc o moderní řecké kultuře, a až jako třetí krok jsem začala zaplňovat mezeru mezi antikou a dneškem a objevovat řecký středověk. K tomu, že jsem u něj badatelsky nakonec zůstala, přispěla nejvíce moje profesorka a vedoucí mé diplomové práce, která mi byla velkou inspirací. Na Akademii věd pracuju teprve od loňského roku, přešla jsem sem z Masarykovy univerzity, kde jsem patnáct let působila na studijním programu Novořecký jazyk a literatura. Pak jsem využila nabízené příležitosti a rozhodla se pro změnu, která mi umožnila přispět k budování byzantologické výzkumné skupiny na Slovanském ústavu, dala mi větší profesní svobodu a více času na výzkum.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Aktuálně řešíme grantový projekt věnovaný dějinám zdravotnické záchranné služby v českých zemích. Jedná se o zajímavé a mnohovrstevnaté téma, které předpokládá vhled do několika společenských a humanitních věd (historie, sociologie, antropologie, psychologie), včetně exaktních (medicína). Dnes běžně spoléháme na to, že v případě akutního ohrožení života stačí vytočit linku 155 a do několika minut k nám přijede plně vybavený sanitní vůz, který je v podstatě pojízdnou ordinací a operačním sálem v jednom; ještě před 50 lety to však vůbec nebylo samozřejmostí. Formování moderního systému záchranné služby navíc není téměř podchyceno v klasických písemných pramenech, proto náš výzkum stavíme především na metodě orální historie (rozhovorech s pamětníky a pamětnicemi), jejímž prostřednictvím se snažíme získat unikátní informace o vývoji a institucionalizaci přednemocniční neodkladné péče na našem území.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáže v rámci Otevřené vědy nabízí jedinečnou možnost zapojit se do akademického výzkumu na špičkové úrovni, což je něco, co může pomoci nasměrovat mladou generaci směrem k hlubšímu zájmu o společenské a humanitní vědy, které sehrávají v současné společnosti nezastupitelnou roli. V době kdy jsem studoval na střední škole taková možnost bohužel nebyla, proto jsem moc rád, že můžu případně zájemce a zájemkyně seznámit s tím, co obnáší výzkum soudobých dějin, a to navíc na příkladu atraktivního a zajímavého tématu z oblasti institucionálních dějin.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Historie mě fascinovala už od dětství. Zajímaly mě především vojenské konflikty a moderní bojová technika, což mě přivedlo k dějinám 20. století, kterým jsem se věnoval i v rámci svých vysokoškolských studií. Po absolvování magisterského studia jsem dostal nabídku od jednoho z tehdejších vyučujících nastoupit na zkrácený úvazek do Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., kterou jsem velmi rád přijal. Bral jsem to jako jedinečnou příležitost, jak během doktorského studia získat cenné zkušenosti od špiček v oboru, podílet se na řešení výzkumných projektů a především jako možnost dále se věnovat nahrávání rozhovorů s pamětníky a pamětnicemi, což mě nesmírně baví.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mozek se skládá z mnoha různých druhů neuronů, z nichž každý má svoji specifickou funkci. Nás nejvíce zajímá, které z těchto neuronů používají ve své signalizaci nikotinové receptory, jak tyto receptory ovlivňují jejich funkci a jak se jejich vliv následně projeví na chování celého organismu. 

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Kontakt s nastupující generací budoucích lékařů a vědců je pro mě obrovským obohacením, inspirací a svým způsobem i povinností. Jako bych kromě svých třech vlastních dětí měla ještě hromadu dalších, z jejichž nadání, píle a úspěchů se můžu radovat.     

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

V době mého dospívání bohužel neexistoval projekt Otevřená věda, proto moje cesta k vědě byla trochu klikatá. Protože mě však vždycky bavilo číst, přemýšlet a tvořit, asi těžko bych mohla skončit na lepším místě.   

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

V naší skupině na oddělení Teoretické chemie se věnujeme vývoji nových výpočetních metod, které nám umožňují studovat molekulové systémy na počítačích, a to převážně řešením základních rovnic kvantové mechaniky.

Já se věnuji metodám, které nám umožňují studovat chování molekul po absorpci světla. Jedná se o velmi důležité procesy z hlediska mnoha oborů od biologie, přes medicínu až po energetiku a průmysl. Z hlediska výpočtů se však jedná o velmi náročné situace zabírající mnoho výpočetního času. Proto se v současnosti snažím o využití technik strojového učení, tedy - jak by nám tyto přístupy mohly pomoct posunout hranice současné výpočetní chemie. Jedná se tedy o atraktivní výzkum na rozhraní chemie, fyziky a informatiky.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Nadšení pro vědu je nakažlivé! A doufám tedy, že se mi středoškoláky podaří přesvědčit, že věda je mocný nástroj pro porozumění světa kolem nás a má cenu se jí věnovat. Stáže mi přináší radost z interakce s taletnovanými mladými lidmi a sdílení nadšení pro přírodní vědy.

Jak jste se dostala k vědě a  práci v Akademii věd ČR?

Na Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jsem se dostal již během bakalářských studií biochemie, protože jsem hledal kvalitní pracoviště věnující se počítačovým simulacím. Fyzikální a teoretická chemie mě tehdy natolik okouzlily, že jsem se těmto oborům rozhodl věnovat na magisterském a poté i doktorském studiu.

Čím se ve svém výzkumu zabýváte?
Zabývám se rozkladem a ukládáním organické hmoty do půdy a koloběhem živin a tím, jak tyto procesy ovlivňují půdní mikroorganismy, živočichové i rostliny.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
V rámci výzkumu je vždy dobré vybočit ze zajetých kolejí a spolupráce s mladými lidmi často přinese nový pohled na věc.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Ačkoliv jsem původně šla studovat biologii proto, abych mohla jet zachraňovat deštné pralesy, záhy jsem si uvědomila, že mnohem důležitější je zabývat se krajinou a půdou u nás, abychom si ji zachovali i pro další generace. A u práce s půdou už jsem zůstala.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Pracuji jako PR manažerka a mám na ústavu na starosti propagaci našeho výzkumu na různých akcích pro veřejnost a také na školách. Dříve jsem pracovala s in vitro kulturami v laboratoři, nyní in vitro rostliny využívám k popularizaci, a tak se s nimi stážisté naučí pracovat. Dále beru stážisty na různé populrizačni akce, kde se naučí dobře komunikovat a pomáhají mi i tyto akce připravovat. Nejedná se tedy přímo o vědeckou práci, ale stažisté se v podstatě seznámí se všemi našimi laboratořemi a jejich výzkumem během přípravy popularizačních akcí. Studentům se na stáží líbí, že je to hodně různorodé a tvůrčí.
 

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáže vedu ráda, protože stážisté bývají hodně nadšení a mají dobré nápady. Nechávám stážisty i vymýšlet různé popularizační pokusy pro děti a mám s tím velmi dobrou zkušenost, plus se od nich učím různé nové trendy sociálních sítí.
 

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Do Akademie věd mě přivedl můj spolužák ze školy, který na našem ústavu pracuje na svém doktorátu.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Věnuji se výzkumu silných bouří a srážek a vyhodnocení jejich předpovědi. Druhou částí je silniční meteorologie, zpracování meteorologických měření na české silniční síti a předpověď stavu a teploty povrchu silnic.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Těší mne zájem mladé generace o zajímavosti mého oboru a jsem jim rád nápomocen při získávání a prohlubování znalostí o počasí.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Táta se věnoval meteorologii a stále měří počasí v Kopistech u Mostu, takže počasí bylo doma "na stole". Zároveň je počasí tak blízko, že ovlivňuje každého svojí přítomností. Studovat počasí byla tedy přirozená cesta a přes diplomovou práci jsem se dostal až do Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zajímá nás spektroskopie, jak z interakce molekul se světlem poznáme jejich strukturu a vlastnosti. To je důležité třeba pro zkoumání a ovlivňování jejich biologické aktivity. Proto je také nutné vyvinout teoretické modely, které nám pomohou spektrům a chování molekul porozumět.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

V naší skupině se shodujeme, že kontakt se studenty vždy naši práci oživuje. Jsme rádi, že můžeme naše znalosti někomu předávat, a naopak si poslechnout názory středoškoláků, nejen na vědu. Ti, kdo vydrží, nám i podstatně pomohou s naším výzkumem.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Doma jsem dělal chemické pokusy, na střední škole fyzikální a chemické olympiády, tak jsem k vědě nějak přirozeně směřoval. Jeden faktor, dnes již zapomenutý, bylo to, že před rokem 1989 byla Akademie relativně apolitické prostředí.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Aktuálně se zabývám otázkou typičnosti - pokud vidíme fotografii typické kuchyně, budeme si ji pamatovat lépe nebo hůře, než atypickou fotografii? Právě míra typičnosti může být klíčová pro způsob, jakým si uchováváme informace. Kromě tohoto tématu se zabývám otázkou míry detaily paměti, percepcí grafů nebo rozdělováním pozornosti u více objektů.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Toto je moje první stáž, tak doufám, že se mi podaří nadchnout studenta/ku pro experimentální psychologii.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Původem jsem vystudovaný teoretický informatik, kterému chyběla práce s lidmi. Shodou náhod jsem objevil téma kognitivních věd a už tu zůstal.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Náš výzkum zahrnuje všechny úlohy kde hraje roli vzhled reálných materiálů. Od jejich fotorealistického měření a zobrazení ve virtuálním světě až po analýzu jejich chování a lidského vnímání materiálů kolem nás. Pro měření vzhledu materiálů mimo jiné používáme unikátní robotický UTIA goniometr. Prakticky to znamená, že většinu času digitálně zpracováváme a analyzujeme obrázky skutečných materiálů jako jsou tkaniny, dřevo, kůže nebo nátěry.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

O stáže je překvapivý zájem a kandidáti jsou na velmi dobré úrovni jak už z hlediska dovedností tam motivace vyzkoušet si něco nového. Základem je vždy vybrat konkrétní téma, které studenty "chytne", předat jim nějaké zkušenosti do profesního života a s trochou štěstí takto získat pomocnou ruku k práci a případně i nové budoucí kolegy. Celý tento proces je zajímavý a prospěšný pro obě strany.
 

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

K vědě jsem se dostal v průběhu stáže Erasmus na vysoké škole a posléze při práci na diplomové práci vedené z AV ČR. Největší výhodou spatřuji v různorodé a tvořivé práci s nekonečným učením se novým věcem.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete? 

Zkoumám, jak se člověk učí jazyky od narození až do pokročilé dospělosti. Snažím se zjistit, jaké faktory jazykové učení usnadňují a jak je naše řeč provázána s aktivitou mozku a pohyby těla.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší? 

Baví mě jejich nadšení a otevřenost všemu novému. Jsem ráda svědkem, a aspoň malým přispěvatelem, do jejich bleskově rychlého procesu učení se a stávání se mladými vědci.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

To bylo až po střední :) Brzo po prvních přednáškách o lingvistice jsem se začala zajímat o to, jak vlastně jazyk v naší mysli funguje a jak se tam dostane. Taky díky štěstí na příležitosti a skvělým kolegům jsem ve vědě zůstala a po návratu do Česka se mohla usídlit na Akademii věd.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zabývám se vývojem a optimalizací separačních metod pro analýzu nově syntetizovaných kapalných krystalů pomocí vysoko účinné kapalinové chromatografie. Jedná se o separační metody achirální i chirální hlavně v analytickém měřítku před měřením fyzikálních charakteristik materiálů. U nově vyvíjených materiálů provádím měření UV-VIS spekter a optické otáčivosti materiálů dle potřeby.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáž chci vést, protože považuji za důležité možnost studentům ukázat co obnáší práce v laboratoři a jaké problémy se během experimentů musí řešit. Navíc je fajn se potkat s mladými motivovanými lidmi.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Po střední škole s chemickým zaměřením na Slovensku byla chemie na Masarykově univerzitě v Brně pro mě zajímavá volba s možností osamostatnit se v zahraničí. Během studia analytické chemie jsem vyzkoušela různé analytické metody. Po obhajobě magisterské práce jsem se rozhlížela, kde bych nabrala další praktické zkušenosti a oddělení chemie ve Fyzikálním ústavu AV ČR mě zaujalo různorodostí vzorků a prováděných analytických stanovení. Následně jsem se přihlásila k doktorskému studiu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a po obhajobě pokračuji v práci na oddělení chemie Fyzikálním ústavu AV ČR.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jsem vzděláním anorganický chemik. Na ústavu se však nezabývám výzkumem, ale popularizací vědy v útvaru ředitele. Organizuji akce pro laickou i odbornou veřejnost a školy, píši popularizační články či spravuji webové stránky a sociální sítě.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Celý profesní život se středoškolskými studenty spolupracuji. Baví mě jejich jiný náhled na situaci, je to pro mě velmi inspirativní a přináší to do společné práce prvek, který dokáže přiblížit náš výzkum a prostředí věkové skupině, kterou bychom chtěli oslovit.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Po vystudování doktorátu je to logický krok, zvážit jako jednu z alternativ práci na Akademii věd ČR. V tu dobu mi byla na Ústavu anorganické chemie nabídnuta pozice zaměřená na komunikaci s veřejností a popularizaci vědy. Byla to úžasná příležitost. Mám možnost přiblížit fascinující svět vědy a praktické aplikace našich výsledků zvídavým dětem, žákům i dospělým. A ještě pracuji v místě svého bydliště, v krásném údolí Vltavy :)

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jako strukturní geolog na geofyzikálním ústavu se zabývám vlivem horninových (deformačních) mikrostruktur na jejich fyzikální vlastnosti (šíření seismických vln, magnetická stavba apod.)

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Nabízí mi to možnost se podívat na vědeckou práci očima mladších a ověřit si, že věda je vášeň.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vždycky jsem byl ten, kdo si hodně čte a přemýšlí nad fungováním světa kolem. A Akademie věd ČR je jedno z míst, kde jste za takové přemýšlení placeni. Takže kam jinam, pokud musím být v ČR.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Měření optických a optoelektronických vlastností pevných látek, zvláště optická absorpční spektroskopie, infračervená spektroskopie, fotoluminiscenční spektroskopie, optická emisní spektroskopie, Ramanova spektroskopie a fotovodivostní spektroskopie

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Chci umožnit středoškolským studentům přistup do vědecké laboratoře k vědeckým aparaturám a motivovat je ke studiu přírodních a technických věd na vysoké škole jako je MFF UK nebo FJFI ČVUT. Přivítám, pokud později budou u mě dělat bakalářskou, diplomovou nebo dizertační práci.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Nastoupil jsem do Fyzikálního ústavu AVČR v roce 1993 během studia na MFF UK v rámci diplomové práce.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mnoho času a energie mi zabírá (kromě řešení ryze provozních záležitostí patřících k mé současné řídicí funkci) každodenní práce související s jazykovým poradenstvím, kterému se v oddělení jazykové kultury intenzivně věnujeme: kromě zodpovídání dotazů po telefonu či konzultací s kolegy je to také zveřejňování odpovědí z oblasti fonetiky a onomastiky v on-line Databázi jazykových dotazů nebo doplňování údajů do Internetové jazykové příručky. Kromě toho se snažím realizovat své vlastní, především výslovnostní výzkumy, a to i v rámci vedení studentské stáže. Dále spolupracuji s kolegy z lexikografie na revizi výslovnostních údajů v Akademickém slovníku současné češtiny. Průběžně se také zabývám popularizací, pravidelně např. přispívám jazykovými sloupky do sobotní přílohy Orientace v Lidových novinách či přednáším pro veřejnost.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Podle mého názoru je téměř povinností každého vědce předávat své znalosti a zkušenosti dál, případně popularizovat vědu a výzkumné výsledky. Na oplátku získávám zpětnou vazbu z mimovědeckého prostředí, vylepšuji si pedagogické dovednosti a také věřím, že se mezi stážisty objeví naši budoucí akademičtí kolegové. Když jsem fonetickou stáž v roce 2021 otevírala poprvé, měla jsem štěstí na mimořádně schopného studenta, kterého spolupráce se mnou nadchla natolik, že jsme spolu pokračovali celé tři roky, dokud neodmaturoval, což je zřejmě v rámci Otevřené vědy poměrně raritní. Vzhledem k tomu, co za tu dobu zvládl (nejen fonetické výzkumy, ale třeba i prezentaci na vědecké konferenci nebo společnou odbornou publikaci), s ním např. jako s tzv. pomocnou vědeckou sílou počítám i do budoucna. Stejně zaměřenou stáž otevírám i pro rok 2024 a tajně doufám, že opět najdu někoho s podobným zaujetím.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vzhledem k tomu, že oba moji rodiče celý život pracovali v Akademii věd, jsem měla k tomuto prostředí blízko a znala jsem již od dětství jeho klady i zápory. Moje maminka dokonce stále působí stejně jako já v Ústavu pro jazyk český (avšak ve zcela jiném oddělení i v jiné budově), takže si jistě mnozí myslí, že mě sem přivedla ona. Ve skutečnosti to však bylo tak, že jsem zcela náhodou našla na Filozofické fakultě UK na nástěnce vylepený inzerát, že se bude konat konkurz do oddělení jazykové kultury ÚJČ, o čemž maminka ani netušila. V té době (tj. v roce 2009) jsem končila magisterské studium bohemistiky a fonetiky na FF UK, hlásila jsem se tamtéž do doktorského studia a učila jsem na herecké škole, kde však pro mě nebyla dlouhodobější perspektiva celého úvazku. Do budoucna jsem se chtěla zabývat výslovností češtiny, k čemuž mám právě v ÚJČ opravdu hodně příležitostí, protože zde od roku 1993, kdy bylo zrušeno fonetické oddělení, výzkum tohoto typu prakticky neprobíhal, což se snažím změnit. Zájem o češtinu jsem měla nepřekvapivě už od dětství, na základní škole mě navíc učila vynikající češtinářka, ale také mě docela bavily i přírodní vědy a hudba. Veškeré tyto zájmy právě fonetika, tedy nauka o zvukové stránce lidské řeči, velmi dobře spojuje.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete? 

Studujeme transport iontů a dalších látek přes membrány v eukaryotních buňkách, což patří mezi procesy, bez kterých by nebyl život. Charakterizujeme jednotlivé transportní systémy, jejich strukturu a vlastnosti. Hledáme nové molekulární mechanismy regulující aktivitu transportérů jak v buňkách jednobuněčných eukaryot (kvasinek), tak u vyšších organismů včetně člověka.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší? 

Beru to jako obohacení mé práce, která mě baví. Díky stáži se seznámím s mladými lidmi, jejich současnými potřebami a zájmy. Těší mě, že díky stáži si ujasní své zájmy a pomáhá jim to nasměrovat jejich budoucí kariéru, třeba i vědeckou.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR? 

Zvídavost a touha přijít věcem na kloub mě provází od dětství. Po prvním ročníku na vysoké škole (VŠCHT) jsem začala chodit do laboratoří a zapojovala se do výzkumných projektů. Na Akademii věd, konkrétně do Fyziologického ústavu AV ČR, jsem přišla v době, kdy jsem vypracovávala svoji diplomovou práci.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Práce ve výzkumu je zajímavá zejména proto, že stále nacházíme nová témata k řešení, u nás zejména ta environmentální. V současné době pracuji např. na nalezení účinné a ekologické metody dekontaminace silně znečištěných půd a vod v brownfieldech, čištění odpadních vod a dalších problematik zlepšující naše životní prostředí.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Ráda se věnuji popularizaci vědy, je to skvělá příležitost vyjít mimo zaběhlé koleje. Vedení studentských stáží je skvělou příležitostí, jak přiblížit vědu středoškolákům. Líbí se mi jejich nadšení, zvídavost a nápady. Přináší skvělou zpětnou vazbu nejen k výzkumu ale k vědecké práci jako takové.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

K práci ve vědě jsem se dostala už během bakalářského studia, kdy jsem si hledala brigádu. Práce v laboratoři mně nadchla a baví mne do dnes.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Ve svém výzkumu se věnuji patogenům a jejich cirkulaci mezi různými druhy drobných savců. 

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Věřím, že popularizace vědy je nedílnou součástí vědecké práce. Patří sem i zapojení středoškolských studentů do vědeckých projektů. Dává mi smysl podporovat nadšení a zvědavost mladé generace a rovněž středoškolským studentkám a studentům ukázat, jak to ve vědě chodí a na co si dát případně pozor.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Příroda a obzvláště zvířata mne bavily vždy. Zoologické vzdělání jsem získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovi univerzity, kde jsem se seznámila se svým školitelem bakalářské i magisterské práce Josefem Bryjou z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Díky jeho skvělému vedení jsem se během studia dostala na dvě zahraniční pracoviště ve Francii (Université Rennes 1, Rennes a Le Centre de Biologie pour la Gestion des Populations, Montferrier-sur-Lez). Zde jsem se seznámila s koncepty cirkulace patogenů v prostředí a dopadu globálních změn na šíření patogenů. Po ukončení doktorátu jsem začala spolupracovat s kolegyní Joelle Gouy de Bellocq na různých modelech drobných savců na detašovaném pracovišti ÚBO AV ČR ve Studenci. Dnes se společně věnujeme patogenům, které cirkulují mezi obratlovci v České republice (např. virus RHDV, LCMV), ale i v zahraničí (studium krevních parazitů a dalších patogenů v Africe a na Papui Nové Guineji).

What specific research are you currently working on?

I am working on the mathematical analysis of crystal structures. Crystal structures describe the spatial arrangement of atoms in the solid state of matter. My goal is to find novel quantitative crystal structure descriptors, mathematical formulas or algorithms, that capture some essential feature of a given crystal structure, and might allow to establish structure-property relationships, for larger classes of crystal structures, and with respect to certain physical properties. This is motivated by the existence of numerous similar tools existing for molecules. Currently my focus is on measures of structural complexity and spatial distribution, including work on the combinatorics of Wyckoff sequences, and the algorithmic generation of special classes of artificial crystal structures. Results include an extension of Krivovichev's complexity measures, the first applications of the star discrepancy and the diaphony uniform distribution measures in crystallography, and the investigation of chiral spiral cyclic twins and their geometric construction from integer sequences. In addition, I am working on a dedicated software - MIDAS - for the Mapping of the Irregularity of Distribution of Atoms in Space.

Why do you lead internships for high school students?

I enjoy teaching. I enjoy talking about science in general, but teaching offers some unique advantages. One of these is that it makes me think about fundamental topics myself again. Quite often I realize that I haven't understood some basic facts as good for myself as I thought before. As part of the preparation for teaching, I have to select and structure the topic under consideration, trying to get to its essence, and continuously working on the best possible presentation. This is especially true for the teaching of high school students, since the concepts, on which my research is based on, are rather abstract and make use of advanced levels of mathematics, which cannot be assumed to be existing knowledge of the students. Since my goal is to show how authentic science is done at the frontier of knowledge, this makes the open science project in fact very challenging, but also very interesting, and eventually very rewarding, too. From my experience so far, all my students have been very motivated and interested in science, and the interaction with them, exchanging ideas and sharing the fascination about science, has been an inspiring intellectual pleasure for me, as much as I hope for them.

How did you get involved in science and work at the Czech Academy of Sciences?

I always have been a curious kid, but I did not consider doing science as a profession until the last two years in school. I had very good teachers in biology and chemistry which made me interested in studying chemistry (at the Philipps university in Marburg, Germany), first with the idea to later specialize in biochemistry, molecular biology, or microbiology. After I took a term in biochemistry, and in the process of the preparation for my final exams, I had to think about, and later choose, the topic of my diploma thesis. Yet, after a few personal meetings with professors, and by some weird coincidences, I got fascinated by the topic of quasicrystals and the method of X-ray diffraction, instead. This brought me into solid state chemistry, a topic denounced by some molecular chemists as 'baking stones'. After my diploma, I stayed with my professor (Bernd Harbrecht) to study intermetallic compounds. During this time I got very much exposed to all kinds of crystallographic knowledge, concepts, and ideas. Following my PhD and a postdoc focused on studying crystal growth of colloids (at the German Aerospace Center in Cologne, Germany), during which time my research continuously turned from more experimental to more theoretical, as well as from chemistry to physics, I still wanted to pursue science, but experienced some troubles to find a position in academia in Germany. This was the moment, where the Czech Academy of Sciences entered the stage, since its Institute of Physics harbours a world-famous Department of Structure Analysis, focusing very much on all the topics of my previous scientific life, and furthermore encouraging and endorsing doing independent, creative, and sometimes non-conformist science, in a friendly and nice working atmosphere. A perfect match. Besides, Prague is a beautiful place to live.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zabývám se slunečními erupcemi, zejména jejich projevy v záření, které vzniká v chromosféře, a v rentgenovém oboru. Věnuji se jak zpracování naměřených dat z pozemských i družicových přístrojů, tak i numerickým simulacím tzv. přenosu záření ve sluneční atmosféře. Mám na starosti také nový přístroj FICUS, který je určen na měření optického spektra slunečních erupcí.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Ráda pracuji s mladými lidmi, kteří mají zájem o věci nad rámec školy. Baví mne jejich nezatížené přístupy a také jejich zdánlivé jednoduché otázky, na které se těžce odpovídá. Mě samotnou dávná návštěva na Astronomickém ústavu velmi inspirovala a pomohla k rozhodnutí, co jít studovat. Chtěla bych proto podobnou zkušenost umožnit i jiným.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Astronomie mne zajímala od dětství. Od kroužku na hvězdárně a astronomických soustředěních jsem přešla na MFF UK. Na Astronomickém ústavu jsem pak dělala diplomku a zůstala i na doktorském studiu a po něm.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

V aktuální době se zabývám problematikou archeomagnetického datování, magnetismem krasových sedimentů, magnetostratigrafií sedimentárních hornin a výzkumem hraničních intervalů křídy (hranice jura-křída a křída-paleogén).

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Motivace vést středoškolské studenty pramení z mých středoškolských let, kdy jsem se chtěl dozvědět, co práce ve výzkumné sféře obnáší, a jak reálně výzkumná činnost probíhá. Umožnit studentům nahlédnout „pod pokličku“ práce ve výzkumu a vzbudit v nich touhu po objevování je přínosem pro obě strany, neboť jednou mohou právě oni pokračovat v našich šlépějích.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

K práci na Akademii věd jsem se dostal náhodou díky tipu mého spolužáka z ročníku při bakalářském studiu geologie. Začínal jsem v paleomagnetické laboratoři jako praktikant a vypomáhal s různými experimenty. Postupně jsem se do problematiky ponořil více, až jsem se rozhodl, že se tomuto oboru chci věnovat naplno.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Na Historickém ústavu AV administruji projekt Databáze dějin všedního dne (https://ddvd.kpsys.cz/), který stojí na pomezí klasické historické práce, Public History a Digital Humanities. V Databázi se s kolegy a stážisti snažíme komunikovat s veřejností a sbírat takzvané ego-dokumenty. Ty pak následně zpracováváme a ukládáme do systému. Vytváříme tak jakousi zdrojvou banku vyprávění od lidí, kteří dějiny prožili. Projekt pak následně prezentujeme a propagujeme na sociálních sítích, na přednáškách se studenty a veřejností. Píšeme odborné články a publikace.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Baví mě práce s mladými lidmi, kteří jsou plni nadšení a touhy něco dokázat, dělat něco, co má smysl. Jako pedagog mám nejraději, když vidím, že se studenti pod mým vedením posouvají, zlepšují a nejideálnější je, když se s nimi následně potkávám coby se svými novými kolegy.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Začínal jsem již jako student bakalářského studia na Masarykově ústavu AV ČR. Začínal jsem jako pomocná síla a postupně jsem se vypracovával. Byla to celkem vzrušující cesta, na které jsem potkal spoustu zajímavých lidí a hodně se naučil. Jak jednat s lidmi, jak si některé věci tolik nebrat, jak netříštit síly a zaměřovat se na věci opravdu smysluplné.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Věnuji se výzkumu taxonomie, diverzity, ekologie a evoluce několika skupin hub, které mají význam pro lidstvo. Dlouhodobě studuji mikroorganismy žijící v symbióze s kůrovci a jiným hmyzem. Zde se snažím pochopit jakou úlohu hrají symbiotické mikroorganismy v soužití s hmyzím partnerem a jak v evoluci došlo k této symbióze. Dále se věnuji výzkumu diverzity (popisy nových druhů), evoluce a hostitelského spektra rostlinných patogenů z rodu Claviceps (námel). Jednou z otázek například je, jestli námel na žitu (závažný patogen působící otravy konzumentů) napadá také další traviny a naopak.  Také se zaměřuji na studium přírodních látek (sekundárních metabolitů), které houby produkují. U těchto látek se hledá potenciální využití ve farmacii, zemědělství a potravinářství. Fascinují mne málo studované linie hub. U nich nacházíme velkou diverzitu dosud nepopsaných rodů a druhů a s tím s pojený velký počet dosud nepopsaných chemických látek.

 Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Otevřená věda je jedna z forem popularizace, o kterou se obecně snažíme.  Díky programu OV máme k dispozici šikovné ruce, které umožní sběr velkého množství dat, kterého bychom jinak nebyly schopni. Studenti jsou velmi motivovaní a je s nimi radost pracovat, takže tato spolupráce přináší jak výsledky, tak potěšení.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Od malička mě zajímala příroda, chodit po lesích a loukách a sbírat přírodniny. Zároveň se mi líbila práce v laboratoři a práce s daty. Mykologie mi umožnuje přímo pracovat s přírodními vzorky a zároveň dělat „bílou“ vědu v laboratoři. Akademii věd ČR jsem si vybral zejména pro kvalitní zázemí, jak znalostní, tak přístrojové. V Akademii je možno studovat základní výzkum, a tedy mít relativní svobodu, která je nezbytná pro kreativitu. Být kreativní mě hodně naplňuje.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Věnuji se počítačovým simulacím molekul, především katalyzátorů. Díky simulacím můžeme s atomovým rozlišením pochopit, jak se molekuly chovají a co se skrývá za jejich katalytickou účinností.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Práce s mladými studenty je velmi inspirativní, zábavná a zároveň mě nutí se nad prací zamýšlet v širších souvislostech a lépe ji vysvětlovat.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Chemie mě bavila už na střední škole. Během vysoké školy mě nadchlo "dívat" se na jednotlivé molekuly, jejich vzájemné působení a snažit ho pochopit. To mě dosud neopustilo.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

V Sociologickém ústavu AV ČR se věnuji propagaci a popularizaci vědecké práce mých kolegyň a kolegů. Věda má totiž tendenci upadat do různých ne zcela otevřených žargonů a používat při tom obraty a žánry, které nemusí být širšímu publiku přístupné nebo příjemné. A být tím mezičlánkem, který pomáhá vědění dál zprostředkovat, dokáže být prostě zábava.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Sám nevím všechno nejlíp a spolupráce s mladými lidmi mi pomáhá nastavovat zrcadlo vlastní práci. Nedělám už něco zastaralým způsobem? Zajímá ještě vůbec někoho tahle sociální síť? Neměli bychom něco změnit, abychom byli srozumitelnější? To všechno jsou důležité otázky, které si při oslovování veřejnosti potřebujeme klást a znovu si na ně odpovídat.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vystudoval jsem sociologii, takže přední české sociálněvědní pracoviště bylo jasnou volbou, kam se vydat. Zároveň raději vědecké poznání zprostředkuji, proto jsem nezamířil do vědeckého, ale do servisního oddělení, které má přesně tohle na starosti.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Přes deset let analyzuji bodová mračna, produkty leteckého či pozemního laserového skenování. Cílem je mapovat 3D strukturu zájmového území a odpovídat na různé ekologické otázky. Nejčastější aplikací je lesnictví (například množství nadzemní biomasy) nebo městské prostředí (například vztah mezi strukturou a množstvím zeleně a teplotním režimem).

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Práce s nadanými, zvídavými mladými lidmi je osvěžující a inspirující, rád předávám znalosti. Považuji za velmi přínosné představovat náš nepříliš známý obor (Dálkový průzkum Země) potenciálním zájemcům o studium a práci ve vědě.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Studoval jsem aplikovanou matematiku na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Inspirující učitel analýzy obrazu, profesor Druckmüller, mě přitáhl k tomuto odvětví matematiky. Zásadním krokem do týmu DPZ na Ústavu výzkumu globální změny AVČR pak byla diplomová práce s daty z praxe, s leteckými snímky, konzultovaná právě s externisty z CzechGlobe.

    Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

    V rámci své práci na oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuji především analýze měření radiových a plazmových vln ve sluneční soustavě a okolí jednotlivých planet. Tato měření nám poskytují vědecké sondy a pro několik z nich naše oddělení vyvinulo měřící přístroje. Součástí mé práce je také zajišťovat správnost a archivaci vědeckých dat. V současné chvíli se věnujeme především měření evropské sondy Solar Orbiter, která se věnuje pozorování Slunce. Dále pracujeme na měření nové evropské sondy JUICE (JUpiter ICy moon Explorer), které je ne své cestě k planetě Jupiter.

    Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

    Považuji to za nedílnou součást své práce a také možnost jak nechat nahlédnout středoškolské studenty do skutečné vědecké práce. Přináší mně to možnost poznat se s inspirativními mladými lidmi, kteří se mohou stát budoucí generací vědců. Několik mých stážistů v současné době studuje na vysoké škole a nadále s naší skupinou spolupracuje. Takže mám přímou zkušenost s tím, že má Otevřená věda skutečný dopad.

    Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

    Do práce na Akademii jsem se zapojil již během vysokoškolských studií na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kdy můj školitel byl současně pracovníkem AV. A jelikož jsem byl dostatečně vytrvalý, tak jsem na stejném ústavu vydržel i po skončení doktorského studia a několikaletém pobytu na University of Iowa ve Spojených státech.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Velmi obecně studujeme, jak buňky čtou informace uložené v naší DNA. Zajímáme se o konkrétní krok, při kterém jsou z RNA vyjímány velké úseky - introny a zbytek je spojen dohromady. Vytvoří se tak funkční molekula mRNA, která slouží jako templát pro výrobu proteinů. Zkoumáme, jak buňky skládají ohromný tzv. sestřihový komplex sestávající z 200 podjednotek, který introny vyhledává a vystřihuje. Přes tento výzkum jsme se dostali ke studiu dědičné choroby zvané retinitis pigmentosa, při které nevratně degeneruje oční sítnice. Tato choroba je způsobena mutacemi některých komponentech sestřihového komplexu. Snažíme se zjistit, proč jsou buňky oka citlivé na tyto mutace a eventuálně najít způsob, jak degeneraci zastavit nebo alespoň zpomalit. Ale to je běh na velmi dlouhou trať.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Dlouhodobě mám pocit, že základní věda a vědci jsou v České republice lehce přehlíženi. Jedním ze způsobů, jak to změnit, je ukázat mladým lidem, jak věda funguje, jak vědci pracují a o co se snaží. Nemyslím, že by tato stáž navedla mladé studenty na vědeckou dráhu, ale být vystaven vědeckému procesu a kritickému myšlení může mít na mladé lidi formativní účinek. Navíc se mi na kdysi na střední škole věnovali vědci a vedli mě při práci na mém středoškolském projektu, tak mám pocit, že bych to měl poslat to dál. 

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Když jsem začal studovat biochemii na univerzitě, tak můj sen bylo pracovat v nemocnici v biochemické laboratoři a analyzovat zde vzorky pacientů. Pak jsem potkal svého prvního školitele, Vladimíra Vilíma, u kterého jsem na Revmatologickém ústavu dělal na diplomové práci. Ukázal mi krásu vědy a vědeckého bádání a myslím, že to byl ten moment, kdy jsem se rozhodl pro vědeckou dráhu. To, že jsem založil vědeckou skupinu zrovna na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR mohla náhoda a Václav Hořejší, který mi práci nabídl a věřil ve mě.  

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Ve svému výzkumu se zabývám studiem krve. Snažím se pochopit molekulární mechanismy, které vedou k jejímu vzniku, tedy k diferenciaci jednotlivých krevních buněk. Zejména mě pak fascinuje proces zrání červených krvinek během raného stádia embryogeneze. V tomto období dochází během velmi krátkého času ke specifikaci a následné diferenciaci obrovského množství erytrocytů a hlavní otázkou mého výzkumu je: “Odkud a jakým způsobem se tato obrovská masa buněk bere?”

Zkoumání embryonální krvetvorby ve vyvíjejících se savčích embryích je z důvodu jejich nitroděložního vývoje velmi problematické. Jako modelový organismus proto používáme drobnou živorodou rybku, zebřičku (Danio rerio). Ta s sebou nese mnoho výhod, zejména však:

• vnější a velmi rychlý embryonální vývoj
• průhlednost vyvíjejícího se embrya
• konzervovanost mechanismů, které vedou ke vzniku (nejen) krevních buněk
• snadná genetická manipulovatelnost

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

V tomto roce jsem poznal prvního středoškoláka stážistu, s programem mám tedy pouze krátkodobou zkušenost. Přesto již nyní vidím první a oboustranné přínosy naší spolupráce. Z mé strany je to především jisté osvěžení, možnost dívat se na vědu, a tudíž i na svůj vlastní výzkum, prostřednictvím nového a doposud nezúčastněného pozorovatele. Naše spolupráce mi dodává jistý nadhled. Zároveň je milé a povzbuzující vidět, že existují mladí inteligentní lidé, kteří se chtějí dozvědět více a kteří jsou ochotni do svého poznání investovat nemalé množství času i energie.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Ve škole mě bavil především přírodopis. Vděčím za to zejména své paní učitelce na ZŠ a následně své paní profesorce, která mě učila biologii na gymnáziu. Ve chvíli, kdy jsme střední škole začali probírat základy vývojové a molekulární biologie a biochemie, rozhodl jsem se, že chci studovat obor Biologie na PŘF UK. Odtud již byla cesta do Ústavu molekulární genetiky jasná…

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jsem matematik a pracuji na různých tématech v teorii pravděpodobnosti. Například právě s dvěma spolupracovníky z Německa studujeme náhodnou hru. Dva hráči hrají hru o N kol. V každém kole každý hráč má volbu mezi dvěma možnými tahy. Průběh hry, tedy přesný seznam tahů, které oba hráči v různých kolech hráli, určuje výsledek. Na konci hry hráči dostávají určitou sumu peněz. Jak jsou peníze rozděleny záleží na výsledku. Předtím než hráči začínají hrát vylosujeme pro každý možný výsledek náhodný způsob rozdělení peněz. Když je N velký a oba hráči hrají optimálně lze dokázat, že peníze se s velkou pravděpodobnosti rozdělí přiblizně podle zlatého řezu. Jak se to ale změní, pokud změníme hru v tom smyslu, že přesný seznam tahů druhého z hráčů už není důležitý pro výsledek, ale pouze, kolikrát druhý hráč hrál každý z dvou možných tahů? Dostává druhý hráč potom méně peněz, protože má méně možností ovlivnit výsledek? Dostane v limitě pro velké N vůbec nějaké peníze?

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Vedu stáže, protože si myslím, že to je skvělý způsob jak seznámit středoškoláky s opravdovým výzkumem, tedy cestou do neznáma, což je něco úplně jiného než zkusit vyřešit matematické hádanky, jakkoli obtížné, které někdo vymyslel a jejichž řešení někdo zná. Mě to zase nutí hledat probémy, které jsou otevřené, ale dostatečně jednoduché, aby jim středoškolák mohl rozumět. V matematice je důležitá schopnost problémy zjednodušit a pochopit, co je jádro probému.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Magisterské a doktorské studium jsem absolvoval ještě ve svém rodném Nizozemí. Protože moje žena je z Prahy, plánovali jsme se usadit v České republice. V roce 2005 jsem sehnal práci v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, kde pracuji dodnes.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Na Ústavu biologie obratlovců se zabývám se evolucí, ekologií a chováním ptáků. Konkrétně provádím výzkum hnízdního parazitismu u kukačky obecné na jižní Moravě (Hodonínsko) a u vlaštovky obecné v jižních Čechách (Třeboňsko). Zajímá mě také jak ptáci vidí svět okolo sebe. A jelikož se ptačí zrak velice liší od toho našeho, využívám ke studiu speciální přístroje jako jsou UV fotoaparát nebo spektrofotometr, abych mohl následně modelovat, jak ptáci vnímají barvy a vzory.  

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Rád seznamuji zapálené studenty s prací profesionálního biologa. A dělá mi radost, že řada z nich pak své další kroky směřuje na biologické obory vysokých škol. Spolupráce s nimi je navíc vždy skloubení zábavy s dobře odvedenou prací.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Již od základní školy jsem měl vztah k přírodě a chtěl jsem se o ní dozvědět co nejvíce. Logicky tedy mé pozdější kroky vedly na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Tam jsem zjistil, že chci studovat obratlovce, konkrétně ptáky. Ústav biologie obratlovců AV ČR tenkrát hledal a vlastně neustále hledá zapálené studenty, kteří mají zájem o výzkum obratlovců. Jedním z nich jsem byl i já, a tak jsem již během bakalářského studia začal spolupracovat s nynějšími kolegy na tématu své diplomové práce. 

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete? 

Moje výzkumná práce se zaměřuje na procesy toku magmatu v zemské kůře, fungování sopek, a to především sopečných kalder. Dále se zajímám o to, jak jsou sopky a jejich zdrojové magmatické krby ovlivněny pohyby litosférických desek. Rád pobývám venku v přírodě, a tak mezi mé hlavní metody výzkumu patří terénní geologické mapování, dále pak analýza vnitřních struktur hornin za pomocí několika metod od mikroskopování po analýzu magnetických vlastností hornin. Během své vědecké dráhy jsem se zabýval a zabývám sopkami a magmatickými krby v různých částech světa, kromě Čech a střední Evropy také v Pyrenejích, na Balkáně, v západní oblasti Spojených států a na východě Kanady.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

V projektu působím teprve druhým rokem, ale hned ten první mě nadchnul. Vedení stáží pro středoškolské studenty mi umožňuje sdílet svou vášeň pro geologii a inspirovat mladé talenty k vědecké kariéře. Baví mě interakce se studenty, jak během výuky na Univerzitě Karlově, tak i při interakci s mladšími ročníky. Rád bych motivoval mladou generaci ke studiu přírodních věd, konkrétně věd o neživé přírodě, hlavně geologii a vulkanologii.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vystudoval jsem geologii na Univerzitě Karlově, kde jsem získal bakalářský, magisterský i doktorský titul. Během studia jsem absolvoval zahraniční stáže, například na Université Clermont Auvergne ve Francii a na Paris Lodron University of Salzburg v Rakousku. Po dokončení Ph.D. jsem pokračoval ve výzkumu jako postdoktorand na Geologickém ústavu Akademie věd a získal jsem grant na podporu rozvoje zahraniční spolupráce začínajících vědeckých pracovníků AV ČR, který zahrnoval půlroční stáž na New Mexico Highlands University v USA. V roce 2019 jsem obdržel Prémii Otto Wichterleho pro talentované mladé vědce.   

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Pracuji na tématech občanské vědy. Tedy aktivním zapojováním veřejnosti do vědeckých projektů. Aktuálně se stážisty/stážistkami řešíme rozběhnutí projektu City Nature Challenge v jednom ze slováckých regionů. Chceme přiblížit vědu široké veřejnosti a ukázat, že věda je tu pro každého.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáže otevřené vědy vědu už od roku 2016 a neuvěřitelně mě obohacují. Ten nezatížený rozhled, entusiasmus a chuť učit se něco nového mezi stážisty a stážistkami je dechberoucí. Mnoho se od nich učím a posouvají mě dále. A pomáhají mi v mé vědecké práci. Jsme pyšný na to, že i já jim pak mohu něco málo předat.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Jako geograf jsem hledal místo, kde bych mohl svobodně bádat. Kde bych věděl, že má práce má smysl a může posunout lidské poznání dál. A tuto možnost mi dala právě Akademie věd.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Věnuji se mnoha aspektům jazyka - slovní zásobě z hlediska sémantického i pragmatického, ale i gramatice, a to morfologii, opět zejména její sémantické složce, i syntaxi - s důrazem na souhru všech uvedených složek, promítající se do stylových charakteristik textu.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Jedním slovem radost. Radost z přirozeného zájmu stážistů o předmět zkoumání, nemotivovaný žádným okamžitým ziskem, zato korunovaný zase jen radostí z procesu zkoumání a z jeho mnohdy nečekaných výsledků, zahrnujících i sebepoznání.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Přivedla mě k ní řada nenápadných, relativně okrajových podnětů ze strany dobrých lidí, jež jsem potkával v průběhu všech stupňů studia. Ty daly rozkvést soustředěnému zájmu, posléze vyústily v přizvání na univerzitní půdu a ještě později k vědeckému výzkumu pod hlavičkou AV ČR.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mám vystudovanou molekulární biologii, ale v současné době pracuji pro Geofyzikální ústav AV ČR. Spravuji webové stránky a sociální sítě, připravuji obsah – texty i obrázky, tiskové zprávy. Organizuji větší akce pro veřejnost a školy.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Nechci říct, že úplně každé setkání s lidmi je pro mě inspirativní. Ale často nabízí jinou perspektivu a přístup k řešení situace. V této chvíli se jednoduše těším, že společně se stážisty připravíme strategii a obsah pro naše sociální sítě.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Biologie a svět kolem mě vždy zajímal, to byl primární motiv. Ovšem potřebuji sytit nejen mozek, ale jsou pro mě důležití i lidé, se kterými pracuji. Věda je teamová práce a já jsem měla štěstí na kolektiv během studia na vysoké škole i během výzkumu v Akademii věd. Nebylo to lehké, ale základní výzkum jsem se rozhodla opustit a chtěla jsem se věnovat spíše popularizaci. Oklikou přes např. práci v marketingu v Národním muzeu jsem se ovšem vrátila zpět do vědeckého prostředí, která mě více sedí a jsem za to ráda.