Stáže pro středoškoláky

This internship focuses on plant functional traits, core characteristics which ecologists study to understand how plants respond to the environment around them and contribute to ecosystem functioning. Functional traits such as leaf area, specific root length, and seed number are often studied because they directly impact how plants absorb resources, tolerate environmental stress, and compete within their ecosystems. Floral traits, in particular, are crucial due to their vital role in reproduction and long-term survival of plant species. In this project, we will be investigating floral traits and how they are affected by environmental factors such as soil nutrient and water availability and their relation to leaf and root traits. The student will gain hands-on experience in studying various floral traits such as flower colour, nectar concentration and volatile organic compounds. In the latter half of the internship, they will also receive technical training on image analysis using Image J and data analysis using R. This internship will benefit those who are interested in gaining a deeper understanding of plant biology and how plants interact with their environment. Overall, this internship will provide a solid foundation in methods of modern ecological research and will act as a good stepping stone for those who are looking for a career in ecology.

Tato stáž se zaměří na výzkum hrdličky divoké, druhu, jehož populace v posledních letech výrazně ubývá. Cílem stáže bude zpracovat detailní data 11 dospělých hrdliček divokých hnízdících na Hodonínsku v roce 2024 získaná pomocí GPS vysílačů. Stážist(k)a bude zkoumat, jaké typy prostředí hrdličky divoké využívaly pro hnízdění, odpočinek, sběr potravy a další aktivity během hnízdní sezóny. Naučí se pracovat s moderními nástroji pro prostorovou analýzu, vyhodnocovat časové a prostorové vzorce chování hrdliček a identifikovat nejdůležitější typy prostředí pro daný druh. Výsledky práce mohou být využity k navrhování ochranných opatření pro zlepšení podmínek prostředí, která jsou pro tento druh klíčová během hnízdního období. Stáž nabízí unikátní příležitost přispět k ochraně ohroženého druhu a získat cenné zkušenosti v prostorové analýze dat a aplikované ekologii. V případě zájmu bude možné navštívit studijní lokalitu na Hodonínsku a zmapovat vegetaci v okolí hnízd z roku 2024.

Smyslem stáže je seznámit studenty s metodami dálkového průzkumu Země - laserovým skenováním, spektroskopií či termálními snímky; a s příklady jejich využití v ekologickém výzkumu. Studenti budou zapojeni do řešení výzkumného projektu, který využívá bodová mračna z laserového skenování jako podklad pro tvorbu 3D modelů stromů a analýzu jejich parametrů ve vztahu k letnímu termálnímu režimu měst. Součástí stáže bude teorie i praxe pořízení a zpracování dat DPZ - v kanceláři, v terénu i ve virtuální realitě.

Tato stáž se zaměří na výzkum rehka domácího, tažného druhu, který v posledních letech stále častěji zimuje na území ČR. Stážist(k)a bude pracovat ve dvou fázích. Nejprve zanalyzuje data z faunistické databáze AVIF, která obsahuje záznamy zimujících rehků domácích v ČR. Cílem bude zjistit, jak se početnost rehka domácího mění v průběhu let a v průběhu zimy a jaké hlavní typy prostředí zimující rehci využívají. V druhé fázi stáže si stážist(k)a vyzkouší sběr vlastních dat v terénu a porovná početnost rehka domácího během hnízdního období v malých faunistických čtvercích, kde rehci zimují, se čtverci, kde nezimují. Stáž tedy nabízí příležitost kombinovat analýzu již existujících dat s praktickým terénním výzkumem. Stážist(k)a si osvojí práci s faunistickými databázemi, naučí se analyzovat data a získá zkušenosti s terénním sběrem dat, jejich vyhodnocením a interpretací výsledků.

A lot of life happens in soil and, among many other micro-organisms, it includes bacteria and fungi. They are very important for the stability of every ecosystem, in particular during times of changing climate and increasingly warm temperatures. The problem is that these new environmental conditions may affect microbial life in ways that are still unknown. So, it is important to try predicting what may happen and, to do so, we must learn which microbes are present in the soil. This is done by using DNA (and RNA) sequencing data which we will analyse using bioinformatics. We will learn how sequencing data works, and then develop a simple interactive app, using the R programming language, to investigate the microbial communities that live inside a soil sample.

Odebereme vzorky z lesních ekosystémů napříč Národním parkem Šumava a pokusíme se zjistit jak se změnila biodiverzita mikroorganismů za posledních deset let. Působí klimatická změna ztrátu diverzity? A jak budou ekosystémy fungovat. Práce zahrnuje terénní odběry půdy a identifikaci půdních hub a bakterií metodou sekvenace DNA (v laboratoři). Po "přečtení" molekul DNA zjistíme (u počítače), které mikroorganismy v půdě žijí a jak se za posledních deset let změnily.

V posledních letech jsou netopýři v centru zájmu vědců s ohledem na jejich potenciál při přenosu zoonotických onemocnění včetně Covidu 19. Výzkumu různých typů patogenů, parazitů a netopýrů se dlouhodobě věnuje Bat Research Group Ústavu biologie obratlovců, do jehož činnosti se stážist(k)a zapojí. Během stáže se bude podílet na výzkumu netopýrů a komárů v jeskyních Moravského krasu, které jsou jejich významnými zimovišti. Naučí se metody terénního zoologického výzkumu, determinaci modelových druhů i základy práce v molekulárně genetické laboratoři. Stáž nabízí unikátní příležitost zapojit se do interdisciplinárního výzkumu (chiropterologie, entomologie, parasitologie, mikrobiologie a molekulární ekologie) a získat cenné zkušenosti z práce v širokém vědeckém týmu včetně spolupráce s VETUNI.

Hadec je unikátní hornina, která obsahuje velké množství hořčíku, ale málo základních živin. Je velmi vysychavá, takže hadcové půdy vytváří pro rostliny velmi stresující prostředí. Ty se ale těmto podmínkách dokázali přizpůsobit, vytvořily si různé adaptace, často se vyvinuly v samostatné druhy či podruhy. Na hadcích se tak vytváří unikátní rostlinné společenstvo s velkým množstvím ohrožených a vzácných druhů. Hadcový lom pak představuje potenciální biotop pro tyto druhy, pokud bude probíhat jeho rekultivace po skončení těžby vhodným způsobem. V rámci stáže se studenti seznámí s různými způsoby rekultivace – technickou, přirozenou sukcesí, řízenou sukcesí a zapojí se do hodnocení vývoje společenstva na již rekultivovaných částech. Naučí se sbírat vegetační data, statisticky je zpracovávat a vyvozovat závěry.

Rozsivky jsou velká skupina jednobuněčných řas jejichž nejvýraznějším znakem je dvojdílná křemičitá schránka. V našich vodních nádržích představují často velmi významnou složku fytoplanktonu a znalost jejich ekologie a fyziologie je tak velmi důležitá. Protože velké rozsivky jsou perfektní objekty ke studiu mnoha biologických interakcí, ke kterým ve vodním prostředí dochází, zaměříme se v této stáži právě na ně. Schránky rozsivek poskytují prostor pro celou řadu dalších organismů (bakterií, nálevníků, parazitických hub), které na sebe mohou s rozsivkami vzájemně působit a ovlivnit tak jejich fyziologický stav. Během stáže se budeme tímto velmi zajímavým a nepříliš prozkoumaným tématem zabývat z více stran. Hlavním cílem stáže bude pomocí moderních metod fluorescenčního značení buněk charakterizovat fyziologický stav rozsivek na úrovni jednotlivých buněk i celých populací během jejich sezonního vývoje ve vybraných lokalitách, v laboratorních pokusech i v závislosti na jejich osídlení dalšími organismy. Během stáže si student/studentka vyzkouší práci v terénu i v laboratoři, seznámí se s klasickými i moderními metodami používanými v limnologii a pronikne do barevného světa fluorescenční mikroskopie, včetně digitální analýzy obrazu.

Cílem stáže je seznámit studenta s všeobecnými principy vědecké práce a poskytnout studentovi informace a možnosti, aby se mohl sám do vědecké práce aktivně zapojit. Zároveň bude student seznámen s hlavními současnými problémy v oboru krajinná ekologie. Současným velikým problémem je působení klimatické změny, která již v současnosti významně ovlivňuje současné udržitelné využívání přírodních zdrojů, zejména lesních a zemědělských ekosystémů. Z tohoto důvodu je stále aktuálním tématem sledovat a hledat vhodné indikátory pro odhad produkce rostlinných druhů v lučních ekosystémech v podmínkách klimatické změny. Možným indikátorem je produkce biomasy vybraných rostlinných druhů, které se významně podílejí na produkci lučního společenstva. Cílem práce studenta je porovnat produkci biomasy vybraných rostlinných druhů s produkcí stejných druhů nebo rodů uvedených v literatuře. Pro některé druhy, které se významně podílí na produkci biomasy na sledovaných loukách na Berounsku, nelze ani žádné literární údaje dohledat. Metodika: Pro sběr dat je již vybráno devět luk s třemi odlišnými typy vodního režimu. Vybrané louky se nacházejí v okrese Beroun, v blízkosti obce Loděnice. Úkolem studenta bude odebrat biomasu vybraných druhů z plochy o maximální velikosti 0,5 m2 a několikrát (3-5) ji zopakovat na jednotlivých loukách se stejným vodním režimem, podle výskytu jednotlivých druhů. Odebrané vzorky budou ještě roztříděny na funkční skupiny, aby bylo možné zjistit čistou váhu daného druhu, a kolik váhy tvoří trávy, byliny a bobovité. Biomasa bude poté usušena v sušárně a následně zvážena. Bude spočítán průměr z hodnoty sušiny pro jednotlivé druhy ze všech čtverců po jednotlivých vybraných druzích rostlin. Celkem bude takto stanovena hodnota biomasy pro 10-15 druhů bylin a trav. Výsledky budou porovnány s daty z literatury. Průběh stáže: Stáž bude kombinací konzultací, samostatné práce studenta a získání zkušeností při získávání dat přímo v terénu. Výstupem roční stáže bude prezentace na Studentské konferenci. Proto v zimních a jarních měsících (leden-duben) bude student zpracovávat českou i zahraniční literaturu týkající se daného tématu. Během studia a zpracování literatury proběhne několik konzultací, ale půjde z větší části o samostatnou práci, kterou student může provádět z domova. Hlavním těžištěm stáže bude terénní práce od května do září. V květnu a v červnu budou probíhat první sledování rostlinného společenstva a odběry biomasy (náročnost přibližně 3 x 8hod) a následné třídění rostlin podle funkčních skupin (náročnost maximálně 3 x 8hod) a v srpnu a v září se všechny uvedené činnosti zopakují. Práce v terénu bude probíhat vždy za přítomnosti vědeckého pracovníka, který vše studentovi ukáže a student si bude moci vše vyzkoušet. S tříděním odebrané biomasy a určením vybraných druhů bude studentovi na začátku také pomáhat vědecký pracovník, než se student naučí rozeznávat jednotlivé druhy i funkční skupiny a začne pracovat samostatně. Poslední etapou stáže od října do prosince bude zpracování a porovnání získaných výsledků s výsledky z předchozích let a s výsledky jiných autorů. Závěrečným výstupem bude příprava prezentace na Studentskou konferenci.