Tři středoškolačky, se pod vedením Kateřiny Chládkové z Psychologického ústavu AV ČR, snaží přijít na to, jak rozdíly v mateřském jazyce a jeho akcenty ovlivňují výběr kamarádů. Vybíráme si kamarády podle mluvy? Téma středoškolačky natolik oslovilo, že na stáži pod názvem Jak děti vnímají svůj mateřský jazyk: Vliv akcentu na výběr kamaráda letos pokračují. Natálie Kikoťová, Zita Maršíková a Jana Šimsová se budou snažit navázat na svůj loňský výzkum, zaměřený na vnímání mateřského jazyka a jeho regionálních dialektů u předškolních a mladších školních dětí. Jejich výzkum zaujal také porotu na studentské vědecké konferenci Otevřené vědy, obsadily 1. místo v kategorii humanitních a společenských věd. Letos je čeká mimo jiné další sběr dat, ze kterých by chtěly zjistit, jestli a jaký přesně vliv má regionální přízvuk nebo cizí jazyk dítěte vliv na výběr potencionálních kamarádů.
Jak jsou jejich zkušenosti s (Otevřenou) vědou a co je čeká letos? Přečtete si v rozhovoru:
Proč vás zaujala zrovna stáž z oblasti psychologie?
Jana: Zajímá mě lingvistika, tudíž mě spojení lingvistiky a psychologie zaujalo. O psychologii jsem toho před stáží mnoho nevěděla.
Natálie: Zajímala jsem se o výzkum mateřského jazyka u dětí, který se v rámci Psychologického ústavu AV ČR provádí. Psychologii jsem se začala věnovat od začátku střední školy. Líbí se mi, že psychologie hraničí s mnoha dalšími obory. Navíc kvůli rychlému vývoji společnosti vyplouvají na povrch stále nové otázky.
Zita: Chtěla jsem vyzkoušet nějakou stáž v oboru psychologie. Psychologie mě zajímala už dříve, ale kromě čtení knih jsem se jí nějak nevěnovala. Vždycky mě bavilo, jak nic není stoprocentní a každá individuální osoba je naprosto jiná.
Co přesně jste na stáži zkoumaly?
Jana: Zkoumaly jsme, zda má dialekt jazyka u dětí vliv na výběr kamarádů.
Natálie: Původní téma stáže bylo poměrně obecné a dr. Chládková nám ve výběru výzkumné otázky dala velkou volnost. Během jedné z prvních schůzek jsme si s Janou a Zitou povídaly o našich odlišných dialektech, a právě to se nakonec stalo předmětem našeho výzkumu, konkrétně jsme sestavily experiment, který zkoumal vliv dialektu na sociální preference dětí.
Zita: První měsíc jsme se zajímaly především o to, jak se děti učí mateřský jazyk obecně, a to už v prenatálním stádiu. Pak jsme se zaměřily na vlastní výzkum a to, jestli mají děti ve věku od 5 do 8 let dialektové preference, popřípadě v jakém kraji nejvíce.
Jak vlastně probíhal váš výzkum v praxi?
Jana: Často jsme se spojily on-line, abychom společně splnily nějaký úkol. Pokud jsme neměly dost času, každá z nás si vzala na starost jednu část úkolu. Je důležité si dobře promyslet, jakým způsobem se bude experiment provádět. Pokud se experiment provádí na lidech, je třeba napsat dopis etické komisi, aby výzkum schválila. Je potřeba stanovit si hypotézu, ale je podle mě velmi důležité, aby naše očekávání od výsledků nijak neovlivnilo postup experimentu, abychom neupravily metody tak, aby nám nakonec vyšel očekávaný výsledek. Respondentů bylo 36 (16 ze Středočeského a 7 z Moravskoslezského kraje, 13 dětí z ostatních krajů), zbylých 69 dětí bohužel experiment nedokončilo.
Natálie: Vždy jsme se scházely společně a o věcech rozhodovaly jako tým. Pouze nahrávky dialektů jsme pořizovaly zvlášť podle svého bydliště, což nám celou práci značně usnadnilo.
Zita: Na začátku jsme si ujasnily, čemu se chceme ve výzkumu věnovat, zvolily jsme dialektové preference českých dětí, konkrétně z Čech a Slezska. Tyto dvě oblasti jsme vybraly proto, že obě mají silný kontrastní dialekt. Naše hypotéza byla, že děti z Čech budou mít větší dialektové preference, protože se se slezským přízvukem nemají kde setkat, naopak děti ze Slezska budou mít dialektové preference menší, protože např. s pražským přízvukem se setkávají často v televizi nebo rádiu. Experiment probíhal online a dítěti (respondentovi) asistoval většinou rodič. Na každém slidu byly dva obrázky dítěte a ke každému z nich byla připojena nahrávka jednoho z dialektů. Respondent si pak vybíral to dítě, s kým by si radši hrál. Samozřejmě jsme řešily i faktory, jako ony obrázky, které jsme zmenšily, aby vizuální stránka nehrála takovou roli. Taky se se stejnou dvojicí setkal participant dvakrát a my jsme pak braly v potaz pouze ty případy, kdy obě volby byly stejné. Aktuální výsledky nám hypotézu zatím potvrzují, ale náš vzorek, zejména v oblasti slezských dětí nebyl ideální (slezských dětí bylo pod 20), takže momentálně se budeme věnovat opět shánění participantů.
Co vás na stáži bavilo nejvíc a co naopak nejmíň?
Jana: Pořizování nahrávek mluvy dětí bylo velmi zajímavé. Někdy bylo dost náročné udržet jejich pozornost, takže to mě možná bavilo nejvíce. Nejméně mě bavila administrativní práce, psaní dopisu etické komisi atd.
Natálie: Poměrně náročné bylo pořizování nahrávek. Děti jsme vybíraly podle různých kritérií na základě dotazníků a následně jsme kvůli nahrávání jezdily za nimi domů.
Zita: V tom mám jasno, pamatuju si, že bylo hrozně zajímavé vůbec vymýšlet hypotézu a čekat, jestli vyjde nebo ne. Hodně přínosné pro mě bylo taky vytváření experimentu, který jsme nakonec dělaly v online prostředí. Když jsme sbírávaly nahrávky, tak jsme hodně cestovaly, já a Jana po Ostravsku a Opavsku a Natálie v Čechách. To bylo hlavně o prázdninách, takže to bylo vlastně takové zpestření. Složitější byla občas práce s těmi dětmi, které si čas od času chtěly hlavně hrát a rozhodně nepřipadalo v úvahu, že by po nás opakovaly nějaké věty do diktafonu!
Jaké jsou tedy výsledky vašeho výzkumu a jak se dají uplatnit praxi?
Jana: Nejspíš by se mohl výzkum rozvinout také do studie o tom, zda se děti rodí s nějakou přirozenou (jazykovou) diskriminací nebo je naučená.
Natálie: Výsledky výzkumu nasvědčují, že si za přátele přirozeně vybíráme lidi, kteří nám jsou podobní. Právě odlišný přízvuk nebo nářečí mohou mít na sociální preference rozhodující vliv. Prohlubování poznatků o diskriminaci dialektů umožňuje pochopit jakou roli hraje odlišná mluva v utváření vztahů např. ve školních kolektivech. Pro českou společnost je to velmi aktuální problematika především kvůli velkému množství regionálních dialektů a národnostních menšin. Největší výzvou psychologického výzkumu je vyhýbat se zkresleným výsledkům. Musely jsme proto počítat se spoustou faktorů, které by mohly preferenci nahrávek ovlivnit. Jedná se o detaily jako například příjemnost hlasu v nahrávkách, tón a výška hlasu atd. Výzkumu se zúčastnilo zatím jen 36 dětí. Během tohoto roku bychom chtěly vzorek účastníků rozšířit, aby byly výsledky skutečně spolehlivé. Dosud jsme v experimentu použily pouze středočeský a moravskoslezský přízvuk, ale uvažujeme také o zařazení slovenštiny.
Zita: My samy jsme vycházely z podobných studií, které byly prováděny v zahraničí, takže náš výzkum bude určitě sloužit jako vstupní materiál pro nějakou další studii. Každopádně tento rok máme v plánu studii ještě rozšiřovat a získat více participantů.
Jak hodnotí loňskou stáž lektorka dr. Kateřina Chládková?
Lektorka: Výsledky, pokud se tedy ty předběžné potvrdí, jsou přímo aplikovatelné do metod výchovy a vzdělávání dětí. Je možné, že případné sociální (dis)preference nebo předsudky (nejen) u dětí by bylo možné kompenzovat jednoduše vystavováním dětí bohatší jazykové a dialektové variabilitě, než jsou zvyklé, například prostřednictvím médií či občasným hostováním učitelů napříč regiony.
Stáž, a hlavně samy stážistky, byly skvělé. Nadchly mě už na samém začátku: už na druhém setkání samy, po společné diskuzi, kdy jsem v pauze odešla ze zasedačky, přišly s návrhem experimentu, který jsme potom i realizovaly. Během realizace všech dílčích kroků naší emprické studie úžasně spolupracovaly, rozdělovaly si práci efektivně mezi sebou, načež se společně zamýšlely nad výsledky a dalšími kroky. Díky jejich kreativnímu a proaktivnímu přístupu k výzkumu se nám i přes značné koronavirové „obstrukce” studii podařilo realizovat. Podařilo se nám vymyslet, sestavit, administrovat a analyzovat experiment, který vychází z předchozích výzkumů vlivu cizineckého přízvuku na sociální preference u dětí a rozšiřuje jej na perspektivu mezidialektovou. Data, která se nám podařilo v loňském roce sesbírat, naznačují, že regionální přízvuk, tj. dialekt, ovlivňuje výběr kamaráda u předškolních a mladších školních dětí, a to tak, že dítě si raději vybere ke hře toho, kdo mluví pro něj známým dialektem. Abychom si byly jisté, že tento efekt je opravdový, potřebujeme nasbírat data od většího vzorku dětí (případně i z více jazykových komunit než doposud) a sestavit robustnější statistický model.
Jak bude vaše společná stáž pokračovat letos?
Jana: Myslím, že jsme si spolu všechny skvěle sedly, ale také pokračujeme proto, že chceme náš výzkum zdokonalit a udělat v něm několik změn. Také se tento rok snažíme získat více respondentů experimentu. Teď se snažíme získat více respondentů, abychom mohly zveřejnit publikaci našeho experimentu.
Natálie: Na výzkumu se nám velmi dobře spolupracovalo. Bohužel jsme kvůli pandemii musely některé aspekty výzkumu změnit a nestihly jsme všechno včas dokončit. Dr. Chládková nám tedy nabídla pokračovat ve stáži i tento rok.
Zita: Myslím, že jsme si nemohly sednout líp, muselo to být fakt štěstí. Paní Chládková se o nás skvěle starala, vždycky všechno vysvětlila a byla s námi trpělivá. S holkama jsme často chodily po stáži někam na kafe nebo na oběd, takže se z nás staly kamarádky.
Lektorka: Letošní stáž je přímým pokračováním vloni započatého experimentu a všechny jsme měly velkou chuť v něm pokračovat. Kvůli přechodu z osobních na online setkávání jsme měly omezenější příležitosti poznat se blíž, ale myslím, že si dobře rozumíme. Zita, Jana a Natálie jsou všechny milé a přátelské, pracuje se mi s nimi moc příjemně. Například jsou každá trošku jinak impulzivní nebo pečlivá, čímž se jako tým nádherně doplňují. Po sesbírání dodatečných dat máme v plánu napsat rukopis a nabídnout jej k publikaci v odborném časopise, což bude náplní konečné fáze letošní pokračovací stáže. Stážistky si tak budou moct vyzkoušet úplně všechny fáze vědecké práce.
Využijete zkušenosti získané na stáži ještě někde jinde?
Jana: Pokud dostuduju, ráda bych pracovala v Akademii věd. Proto se mi vhled do akademické sféry, který jsem díky stáži získala, bude velmi hodit. Akademické prostředí se mi líbilo, po vysoké škole je to určitě jedna z mých kariérních možností.
Natálie: Jsem ráda, že stáž dál pokračuje, protože se můžeme tématu sociálních preferencí nadále věnovat a výzkum rozšířit o další hypotézy. Pokud vše vyjde, plánujeme výsledky publikovat v odborném časopise.
Zita: Rozhodně se mi tyto zkušenosti budou hodit při přijímačkách na vysoké školy. Moc by se mi líbilo zůstat ve vědě! Trochu se bojím, že si ale nakonec zvolím jinou dráhu, teď řeším, jestli by mě uživila biofarma. Vědu si v každém případě nechávám jako možnost.
Co byste chtěly studovat?
Jana: K lingvistice jsem inklinovala už dřív, stáž mě utvrdila a motivovala v konečném rozhodnutí o výběru oboru. V budoucnu chci studovat lingvistiku, hlavně proto, že je velmi interdisciplinární a vytváří zajímavé kombinace spojením s dalšími obory.
Natálie: Díky stáži vím, že bych se psychologickému výzkumu chtěla věnovat i v budoucnu. Velkou zásluhu na tom má naše lektorka dr. Kateřina Chládková, která nás celým výzkumem provázela. Na vysoké škole bych chtěla studovat psychologii. Chtěla bych se dál věnovat sociálním preferencím, ale mimo jiné mě zajímá také výzkum agresivity a biologických základů chování.
Zita: Uvědomila jsem si, že kdybych šla studovat psychologii, chtěla bych se zaměřit především právě na výzkum.
Otázky pro lektorku Kateřinu Chládkovou:
Proč jste se rozhodla zapojit do Otevřené vědy?
Chtěla jsem ukázat středoškolákům, že experimentování v laboratoři a exaktní přístup jsou nedílnou součástí nejen přírodních ale i společenských a humanitních věd a nalákat tak budoucí generaci vědkyň a vědců právě do našeho oboru, psycholingvistiky. Zároveň jsem Otevřenou vědu viděla jako příležitost rozšířit a obohatit náš badatelský tým.
Co Vám práce se středoškolačkami přináší?
Hned od prvního setkání, vlastně už od fáze vybírání stážistů na základě motivačních dopisů a životopisů, jsem byla v úžasu, jak moc motivované, zvídavé a znalé stážistky jsou. Práce a diskuze s nimi mě nesmírně obohacují, vidím díky nim náš obor a problémy v něm řešené z nové, čerstvé perspektivy.
Co je pro Vás největší výzvou při práci se středoškolačkami?
Největší výzvou pro mě zpočátku bylo to, jak stážistky v krátké době uvést do problematiky, představit jim témata, kterými se budeme zabývat tak, aby je dobře pochopily a byly schopny empiricky uchopit i bez nutnosti několikaletého předchozího studia. To se velmi dobře povedlo, jednak proto, že všechny už měly z našeho a příbuzných oborů něco načteno nebo dokonce i předchozí zkušenost s výzkumem, a jednak proto, že do toho šly s obrovským nadšením poznávat a učit se.
Jak probíhá Vaše stáž v nepříznivé době pandemie?
Osobní setkávání na začátku a v létě loňského roku byla velmi příjemná a produktivní. Přesun na online byl pro nás spíše nevýhodou, a to proto, že stáž zahrnovala nahrávky řeči dětí a experiment na vnímání řeči, které se zejména s dětmi realizují hůř při nemožnosti osobního setkání s participantem. Jako jedinou výhodu online formy v našem případě vidím to, že náš tým měl možnost sejít se víceméně kdykoliv bez nutnosti obětovat schůzce prakticky celý den, což byl případ Jany a Zity, které to k nám do laboratoře do Prahy měly velký kus cesty.
Dokážete si představit, že zůstanete se stážistkami v profesním kontaktu i po ukončení stáže?
Pokud se ve vědě rozhodnou zůstat, bude to velký přínos pro českou kognitivní psychologii a pro mě by bylo potěšením s nimi v budoucnu pracovat.
...
O Kateřině Chládkové: Dr. Kateřina Chládková, M.A. provádí v rámci Psychologického ústavu AV ČR výzkum v oblasti kognitivních věd, přesněji psycholingvistiky. Ve svém výzkumu se zaměřuje na percepci a osvojování řeči, formování abstraktních kategorií, laboratorní fonologii a fonetiku obecně.
O Janě Šimsové: Jana studuje posledního ročník osmiletého Gymnázia Komenského Havířov. Na vysoké škole by ráda studovala obor lingvistika. V budoucnu se chce věnovat počítačové lingvistice.
O Natálii Kikoťové: Natálie je v maturitním ročníku osmiletého Gymnázia Christiana Dopplera v Praze. Ráda by studovala psychologii, podala si přihlášku do Prahy, Brna a Olomouce.
O Zitě Maršíkov0: Zita studuje Mendelovo gymnázium v Opavě.
...
Máte chuť zapojit se do jejich výzkumu? Vyzkoušejte experiment „S kým si chceš hrát?“: http://bit.ly/vyzkum-avcr-s-kym-si-chces-hrat.
Víc si k tématu výzkumu jazyka můžete přečíst na webu: http://speakinlab.cz/cs/speakin-lab-cesky/.
...
Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Kateřinou Chládkovou, Natálií Kikoťovou, Zitou Maršíkovou a Janou Šimsovou.
